Nejmohutnější trnovník akát v republice roste na zámku Kačina

Do Evropy byl akát (latinsky Robinia pseudoacacia) dovezen počátkem 17. století jako okrasný strom a byl využíván v botanických zahradách, parcích nebo stromořadích. Akátová semena přivezl ze Severní Ameriky do Evropy v roce 1601 francouzský botanik Jean Robin, po něm dostala tato dřevina své latinské jméno. Na našem území byl první akát vysazen roku 1710.

Akát byl dovezen jako medonosný strom, akátový med je jeden z nejlepších a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra léčí žaludeční překyselení, květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Jeho houževnaté dřevo se používá v nábytkářství, ve stavebnictví i jako topivo, má nejvyšší výhřevnost z běžně používaných palivových dřev. Důležitá je také výsadba ve městech, je totiž odolný znečištěnému prostředí. Hlízkové nitrogenní bakterie poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na organické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Časem se ovšem ukázalo, že je stromem invazivním, jenž vytlačuje původní flóru a vytváří tak monokulturu.

Už jste četli Kutnohorský týden? Další číslo nového týdeníku je tu pro vás

Ale vraťme se k akátu na Kačině a dejme slovo PhDr. Pavlu Novákovi, CSc. z Národního zemědělského muzea: „Kačinský akát není nejstarší, ale zřejmě nejmohutnější, co do objemu kmene, v ČR. Nemohl být vysazen před rokem 1789, kdy byly na polích položeny základy parku, pravděpodobněji se sem však dostal až s výsadbou akátů koncem 19. století. A mohutný je tak proto, že je to srostlice několika kmínků.“ A pro zajímavost dodává: “Podobnou srostlici – tentokráte buku, můžeme vidět v Pacákových sadech u Vlašského dvora v Kutné Hoře.“ Děkujeme doktoru Novákovi za informace, které získal na zahradnické fakultě Mendlovy univerzity v Brně.

Až budeme u nádherného empírového zámku Kačina obdivovat nejmohutnější trnovník akát v ČR, vzpomeňme si, jak je to vlastně s invazivními vlastnostmi tohoto stromu. Semínky se totiž šířit moc neumí, protože jsou těžká a navíc na obdělávaném poli nebo sečeném trávníku nemají šanci. Šíří se ale dobře prostřednictvím kořenových výmladků, tedy vlků. Tím ale nová lokalita nevznikne. Zkrátka bude růst jenom tam, kde mu to dovolíme. A jedno z takových míst je u zámku Kačina na Kutnohorsku!

OBRAZEM: Pejsci plavali i skákali do vody v Bohdanči