Kolem záměru se zatím stihla rozpoutat velmi zajímavá smršť obvinění, které zpochybňují hlavně průhlednost prodeje miskovické parcely ministerstvu. O podivné kauze chyb v regulativech územního plánu jsme čtenáře informovali už minulou sobotu na stránkách Kutnohorského deníku.
Otázka proč miskovičtí občané zamítli ministerskou stavbu, je však neméně zajímavá. Věděli přesně, pro co hlasují?

Měl se stavět dětský domov nebo pasťák?

Oficiálně měl totiž podle projektu v Miskovicích stát dětský domov se školou. Což je oficiálně zařízení pro děti s mírnými poruchami chování, jako záškoláctví nebo hyperaktivita. V roce 2006 zvolené vedení obce se starostou Antonínem Šteflem ale tvrdí, že z podkladů k projektu vyplývá, že půjde o střežený výchovný ústav. A to je velký rozdíl. Na otázku, zda lidé chtějí mít za sousedy děti z dětského domova, mohli totiž klidně odpovídat, že si nepřejí chovance pasťáku.

„Když se podíváme do studie, tak je to objekt, který má být střežen, takže to není normální dětský domov,“ prohlásil, listujíce stranami dokumentace současný starosta Miskovic Antonín Štefl.

O běžný dětský domov skutečně nešlo, ale verzi o ústavu pro mladé kriminálníky ministerstvem pověřený realizátor Jiří Albrecht rezolutně odmítá. „Měl tam být dětský domov se školou. Ostraha znamená, že tam budou noční služby, nikoli hlídači,“ oponuje názoru starosty Albrecht. „Podobné zařízení je v Býchorech u Kolína a na jednom veřejném zasedání zastupitelů Miskovic byl přítomen i starosta s ředitelem zařízení, aby sdělili své zatím bezproblémové zkušenosti,“ dodal Jiří Albrecht.

Bývalý miskovický starosta Josef Dytrych stavbu tehdy podporoval, a to mu zřejmě politicky zlomilo vaz. „Jako úmysl se nám to líbilo. Obec by dostala například příspěvek na kanalizaci, protože bez ní by to tam stát nemohlo,“ sdělil Dytrych. Názor zastupitelů se ovšem již tehdy různil.

Současný starosta Štefl se domnívá, že minulé vedení obce celou akci upeklo za zády občanů, čímž je poštvalo proti sobě. Kritické argumenty obyvatel na většině veřejných jednání jeho názor potvrzují. Ať už snížení ceny pozemků, nebo zvýšení kriminality v obci. Referendum i výsledek voleb nakonec jednoznačně stvrdil jejich mínění. „Je mi to jedno, jestli pasťák, nebo něco jiného. Jsem proti tomu, chtěli jsme tady mít hlavně klid,“ uvedl občan Miskovic, který si nepřál být jmenován.

Klid je to však pouze s otazníkem. Nesouhlasné referendum je sice pro zastupitele zavazující, pro ministerstvo však nikoliv, ať už občané hlasovali proti pasťáku nebo dětskému domovu se školou.

O kauze prodeje pozemku ministerstvu školství si přečtete zde.