Podle oslovených odborníků ze spolku Dernemark nejde v zásadě o vzácný úkaz, letos se však rozrostl do nevídané míry. „Bourovec je v tom místě už roky, ale teď jeto tedy opravdu extrémní. Byla teplá zima a to vždy přezimuje mnohem více vajíček. Je to podobné jako třeba s hraboši, také se přemnoží, když nevymrznou,“ vysvětlil Martin Starý z Denemarku.

Na stromy podle Starého takto podobně lezou i housenky bekyně mnišky, která je stejně jako bourovec březový noční motýl. Z vláken si dělají hnízda, která je chrání pro dravcům, dešti a jiné nepřízni počasí. Takto vystavěný „domeček“ jim může vydržet i několik let.

Kokony bource březového.
FOTO: Působí jako ze sci-fi. Obrovské kokony housenek, které čekají na svůj čas

„Myslím si, že by bylo záhodno kokony postříkat a housenky zlikvidovat. Strom, na kterém jsou, totiž prakticky sežerou a on pak může uschnout. Dospělí motýli pak navíc mohou přelétnout jinam, třeba na nějakou vzácnou lípu,“ dodal Starý. Podle něj budou housenky na stromech za ČKD ještě zhruba měsíc. Pak slezou na zem, zakuklí se a na jaře se z nich vylíhnou motýli.

Bourovec březový (Eriogaster lanestris) je noční motýl z čeledi bourovcovitých, Housenky si hned po vylíhnutí si upředou společné hnízdo, v němž zprvu žijí. Hostitelskými stromy bývají nejčastěji bříza, hloh či trnka, v alejích pak také lípy, švestky či třešně.

Housenky se vyskytují od května do července. V průběhu svého pět týdnů trvajícího vývoje žijí pospolitě v pavučinovitém hnízdě, které opouštějí jen při cestě za potravou. Hnízda bývají na koncích větví a postupně nabývají podoby převislého vaku. Po ukončení žíru slézají housenky na zem, kde se na povrchu mezi listím kuklí. Kukla pak přezimuje, někde dokonce více než jednu zimu.