Autory projektu, jehož cílem je umístění pamětních desek na místa, jež mají vztah k husitství, najdete na stránkách www.husitstvi.cz. Cílem je upozornit na místa důležitá pro husitství, která jsou doložena v pramenech. Číslovka 600 odkazuje na události spojených s první fází husitské revoluce, za níž můžeme považovat období let 1419 až 1424. Toto období začalo první pražskou defenestrací a skončilo smrtí Jana Žižky z Trocnova u Přibyslavi.

Zdroj: Youtube

Ale vraťme se do Čáslavi, kde byla 2. prosince umístěna pamětní deska k šestistému výročí Čáslavského sněmu. Na pamětní desce najdete popis události a latinská slova „Super omnia vincit veritas“, tedy „Pravda vítězí nade vším“, nebo chcete-li „Pravda vše přemáhá“. V husitském kalichu je umístěn QR kód, jehož aktivací se dozvíte základní informace o této významné události.

Jen pár metrů od nového památníku Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ rozmístil šest panelů, na kterých je slovem i obrazem Čáslavský sněm perfektně zdokumentován. Texty jsou dílem docenta Martina Šandery, obrazové přílohy doktora Filipa Velímského, grafiky se zhostil magistr Zdeněk Mazač.

Z představení knihy 'Jan Žižka - Život a doba husitského válečníka' od historika Petra Čorneje v aule Gymnázia v Čáslavi.
Historik Petr Čornej představil na čáslavském gymnáziu knihu o Janu Žižkovi

Kulaté výročí Čáslavského sněmu bylo v Čáslavi důsledně připomenuto způsobem odpovídajícím jeho významu. Všem, kteří se o to zasloužili, patří poděkování. Potvrdili, že platí staré známé - „Čáslav město Žižkovo!“

Čáslavský sněm

Konal se 3. až 7. června 1421 za účasti Jana Žižky, který byl jedním ze dvou mluvčích táborských husitů. A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české a částečně i moravské katolické šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon! Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti.

Dále byla v Čáslavi jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, pokud do té doby nebude zvolen nový král.

Na sněmu byli přítomni také zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu. Králem zvolen nebyl.

Kvůli neshodám mezi radikálními a umírněnými husity a následným husitským bouřím se však záměry Čáslavského sněmu nepodařilo zcela uskutečnit.