Kostel svatého Václava, Chotusice

Kostel sv. Václava stojí přímo na návsi v Chotusicích. I když je obehnán bývalou hřbitovní zdí s bránou osazenou sochami světců, je nepřehlédnutelný. Kostel pochází ze 13. století, kdy byl založen sedleckými cisterciáky. Původně se jednalo o menší stavbu, ze které se zachoval původní presbytář a zbytky lodi. V 18. století byl kostel přestavěn do barokního slohu a mnohem větší velikosti. Původní presbytář byl zaklenut a vyrostla nad ním hranolová věž. V 19. století byl kostel upraven do klasicistní podoby.

Kostel Narození Panny Marie, Kácov

Kostel Narození Panny Marie stojí v Kácově na okraji náměstí. Jde o trojlodní kostel se západní hranolovou věží a východním obdélným presbytářem s okosenými rohy. Jeho hlavní oltář je barokní, ostatní vnitřní zařízení pochází z 19. století. I celkově vzezření stavby nese znaky několika slohů. Kostel byl postaven ve 14. století a přestavěn barokně v polovině 18. století. V dalším století přibyl ještě empírový presbytář. V roce 1845 stavbu poničila vichřice a v šedesátých letech následovala další přestavba.

Kostel svatého Jana Křtitele, Kluky

Kostel svatého Jana Křtitele v Klukách se rozkládá uprostřed obce, kolem něj je hřbitov a celý komplex obklopuje hřbitovní zeď. Původně gotický jednolodní kostel byl postaven ve 14. století. V 18. století jej ale zachvátil požár a muselo dojít k přestavbě. Přibylo horní patro presbytáře a lodi. Ještě dalších oprav se pak kostel dočkal na začátku 20. století. Vnitřní zařízení kostela je rokokové. Portály jsou pseudogotické, jižní portál gotický hrotitý se zkosením. Z původní gotické klenby presbytáře zbyly jen malé části.

Kostel svatého Jana Křtitele, Kluky - Nová Lhota

Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven roku 1597. Stojí na kopci nad Novou Lhotou, je obklopen malým hřbitovem, obehnán hřbitovní zdí, lesem a polem. Jde o jednolodní stavbu s pravoúhle ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií a předsíňkou. Původní vzezření kostela se nedochovalo. Stavba byla upravena nejdříve v roce 1670, ze kterého pochází i hlavní oltář a posléze na konci 19. století. V roce 1929 strhla vichřice kostelu věž, a tak muselo ve 30. letech dojít k opravě památky.

Kostel Narození Panny Marie, Košice

Kostel Narození Panny Marie v Košicích byl postaven zřejmě v polovině 13. století. V 16. století byl přestavěn a rozšířen o hranolovou věž, která byla podle některých pramenů do 19. století vyšší, než je dnes. I tak je věž nejvýraznější částí kostela. Má zaoblený vrchol a v její spodní části je goticky vyhlížející vchod. Osud kostela poznamenaly husitské války. Po nich patřil utrakvistům a v 16. století evangelíkům. V polovině 19. století se stal opět kostelem farním. Dnes jej obklopuje obecní hřbitov a kamenná zeď.

Kostel svatého Václava, Krchleby

Původně byl kostel v Krchlebech gotický, v době renesance byl ale přestavěn a i v dalších stoletích docházelo k jeho úpravám. Dnes je kostel, kolem kterého se nachází obecní hřbitov, jednolodní stavbou s pravoúhlým presbytářem a se sakristií po severní straně. V západním průčelí nad hlavní římsou bohatý renesanční štít ze začátku 17. století. Dominantním motivem je tmavá věžička, ale i velká zaoblená okna. Před několika lety došlo k opravě kostela, proto se stavba pyšní nově vypadající fasádu.

Kostel svaté Markéty, Křesetice

Kostel sv. Markéty v Křeseticích je už na první pohled působivý nejen díky své vysoké věži se čtvercovými hodinami, ale i díky vchodu, ke kterému vedou vysoké kamenné schody. Kostel byl původně gotický, v 17. století byl ale přestavěn do barokního stylu. Je to jednolodní stavba čtvercového půdorysu se dvěma polygonálními kaplemi a dominantní hranolovou třípatrovou věží. Zajímavostí je empírový motiv na jižní straně presbytáře. Jde o figurální náhrobek z roku 1828 od Václava Prachnera.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bykáň u Křesetic

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Bykáni je i přes jeho velikost snadné přehlédnout. I když Bykání prochází poměrně frekventovaná komunikace a kostel stojí přímo u ní, zůstává často projíždějícím schovaný ve stínu za masivní zdí a vzrostlými stromy. Jde však o hezkou a poměrně členitou jednolodní stavbu. Původně kostel nesl prvky románského a gotického slohu. V 18. století byl ale přestavěn v barokním stylu. Fasáda kostela ladí do žuta. Vedle stojí i masivní zvonice, která je zbarvena stejně.

Kostel svatého Václava, Malešov

Kostel svatého Václava v Malešově je velkou dominantou zdejšího náměstí. Byl postaven v letech 1731 až 1733. Jako první na kostele upoutá jeho vysoká věž. Je jednopatrová a zkosená a v západním průčelí ji zdobí znak Jindřicha Karla z Oštejna. Uvnitř kostela návštěvníci mohou spatřit hlavní oltář, který je je rámový a barokní. Barokní jsou i zdejší varhany. Kostel má výraznou bíložlutou fasádu, stojí na lehce vyvýšeném prostranství a okolo něj je travnatá plocha lemovaná kamennou zídkou

Kostel svatého Martina, Nové Dvory

Jednolodní kostel sv. Martina je tou dominantou obce, jež jako první padne do oka každému návštěvníkovi Nových Dvorů, ať sem přijíždí od Kutné Hory, nebo z druhé strany od zámku Kačina. Kostel má trojboký závěr a je postaven na konci jihovýchodního arkádového křídla zámku. Stojí přímo u hlavní komunikace, která prochází obcí. Jeho nejvýraznější částí je třípatrová věž zakončená typickým barokním stříškou a makovicí s křížem. Architektonicky je na kostelu zajímavé to, že je s přilehlým zámkem spojený galerií.

Kostel svaté Anny, Nové Dvory

Barokní kostel sv. Anny je někde uváděn i jako kaple. Dostavěn byl hrabětem Bernardem Věžníkem a jeho manželkou Barborou Švihovskou na konci 17. století. Je postaven na kruhovém půdorysu, uvnitř má podobu čtverce se zkosenými rohy, půlkruhovým presbytářem a dvěma bočními kaplemi Netradiční stavba se stala nedílnou součástí dominikánského kláštera a spolu s ním jsou spojeny i její osudy. Po druhé světové válce připadl historický areál státu. Dlouhá léta chátral. V 90. letech 20. století přešel do soukromého vlastnictví.

Kostel svatého Bartoloměje, Okřesaneč

Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní stavbou se čtvercovým presbytářem, která na první pohled zaujme velice zvláštním tvarem věže. K Okřesanči kostel neodmyslitelně patří. První zmínka o něm pochází již z poloviny 14. století. Jeho původní vzhled se ale jako u většiny kostelů nedochoval. Na počátku 16. století kostel prošel renesanční přestavbou a byla mu přistavěna věž. V 17. století ale začal chátrat a nakonec byl ve velmi špatném stavu. Na opravy čekal dlouho. Řada na ně přišla až koncem 18. století a počátkem 19. století.