Kostel sv. Aloise Gonzagy, Uhlířské Janovice

Kostel svatého Aloise Gonzagy tvoří dominantu města Uhlířské Janovice. Stojí uprostřed náměstí a jeho věž je jedním z bodů reliéfu města. Jde o farní kostel postavený v barokním slohu, který byl byl založen v roce 1767. Jeho stavba trvala poměrně dlouho. Byl dostavěn až v roce 1795 a vysvěcen ještě téhož roku 6. září. Uhlířskojanovický kostel nechal vystavět kníže Alois z Lichtenštejna. Stavba je jednolodní se vstupním portálem, který je orientovaný na severozápad. Oltáře kostela jsou ozdobeny plastikami s původními obrazy sv. Aloise, sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Na jednom z oltářů, který je vytvořen v rokokovém stylu, je vyobrazen i další světec, konkrétně sv. František z Assisi. Ozdobou kostela je křtitelnice, která pochází ze sedmnáctého století. Byla vytvořena v pozdně renezančním slohu v roce 1616. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Jiljí, Uhlířské Janovice

Kostel svatého Jiljí stojí nedaleko dominantního uhlířskojanovického kostela sv. Aloise a, přestože je mnohem starší, je možná trochu v jeho stínu. Přesto se jedná o skutečný architektonický klenot. Kostelík je netypickou goticko-románskou stavbou. Pochází ze 13. století a je postaven z červeného pískovce. Kostel byl postaven na místě původní kaple, která byla rovněž zasvěcena svatému Jiljí. Svůj původní vzhled si nezachoval. Podle návrhů architekta Ludvíka Láblera byl přestaven na začátku 20. století, když jej postihl požár. Presbytář kostela je gotický, polygonální. V severní stěně kostela je románské okno, ostatní okna jsou lomená a zdobená s kružbami z pseudogotické opravy. V interiéru se dochovaly gotické, vysoce ceněné, nástěnné malby z poloviny 14. století. Kostel také zdobí oltář, který pochází z doby rokoka a kazatelna, která je vytvořena v empírovém stylu.

Kostel Povýšení sv. Kříže, Zruč nad Sázavou

Kostel Povýšení svatého Kříže stojí u vstupu do zámeckých zahrad. Na první pohled se jedná o architektonicky přesnou a strohou stavbu. Neví se přesně, kdy byl původní kostel postaven, hovoří se ale o dvanáctém nebo třináctém století. Jisté ale je, že historické záznamy hovoří o tom, že od roku 1334 je kostel farní. Svůj původní vzhled si památka nezachovala. Důvodem byl požár, po němž byl kostel z velké části znovu postaven a dnes je tedy stavbou, která v sobě nese prvky několika stavebních slohů gotiky, románského slohu i baroka. Zručský kostel je jednolodní stavbou obdélníkového půdorysu, které značně dominuje mohutná hranolová věž. Pod kostelem je krypta, jejíž vchod v sakristii je zakryt náhrobní deskou se znakem baronů z Eichenau. Ostatně náhrobní kameny zručských pánů zdobí i další části kostela. Kolem památky býval hřbitov. Ten ale nebyl po požáru v roce 1826 obnoven.

Evangelický kostel,  Zruč nad Sázavou

Evangelický kostel ve Zruči nad Sázavou patří k těm nejmladším kostelním stavbám, které jsou na Kutnohorsku k vidění. Jeho stavba začala v roce 1935 a trvala pouze rok. Otevřen byl slavnostně na výročí upálení Mistra Jana Husa, 6. července 1936. I vlivem toho, že byl postaven ve dvacátém století, je kostel Českobratrské církve evangelické oproti ostatním kostelům na Kutnohorsku značně vzhledově odlišný. Není nijak zdobený. Jde o vesměs moderní, jednoduchou, zděnou stavbu s vysokou střechou vedenou do špičky. I tento kostelík má však svou velkou zajímavost. Několik let zde působil jako farář otec hudebníka Michaela Kocába, Alfréd Kocáb. Ten sem nastoupil hned po studiích a svatbě s s psycholožkou Darjou Myslivečkovou. Odmítl ale spolupráci s STB a byl nuceně přemístěn. Následně byl pronásledován režimem a byl jedním z prvních signatářů Charty 77.

Kostel svaté Alžběty, Čáslav

Kostel sv. Alžběty v Čáslavi nemá vysokou věž ani postavení v centru města, proto zůstává trochu ve stínu dalších dvou čáslavských kostelů. Je to ale i tak zajímavá stavba. Jde o jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem. Na jeho oltáři je barokní sousoší sv. Alžběty s žebrákem u jejích nohou. Kostel byl postaven v padesátých letech šestnáctého století v renesančním slohu a byl součástí areálu nového špitálu. V jeho okolí byl i hřbitov. V letech 1718 až 1728 byl přestavěn barokně, ale ani tak ho dnes čáslavští obyvatelé neznají. V sedmdesátých letech devatenáctého století přišla na řadu rozsáhlá přestavba novorománská podle architekta Spudila. Krátce nato byl zrušen okolní hřbitov a na začátku dvacátého století byl zbořen i starý špitál. Ani novorománský vzhled nezůstal kostelu trvale. Ve třicátých letech dvacátého století byl kostel přestavěn naposledy a to tak, aby opět vynikly prvky baroka.

Evangelický kostel, Čáslav

Evangelický kostel v Čáslavi byl postavený v letech 1863 až 1869 v novorománském stylu. Jeho autorem byl chrudimský stavitel František Schmoranz st. Kostel stojí na místě, kde byl kdysi minoritský klášter, jež byl zničen za husitských válek. Jde o výraznou trojlodní halovou pseudorománskou stavbu s věží v ose východního průčelí. Polygonální presbytář je orientovaný k západu. Díky tvaru své věže citlivě doplňuje reliéf města, neboť ne náhodou připomíná nedaleko stojící kostel sv. Petra a Pavla. Čáslavský evangelický kostel má v historii své postavení. Je jedním z největších svého druhu, které byly postaveny v době, kdy František Josef I. vyhlásil náboženskou svobodu pro protestantské církve augšpurského a helvetského vyznání. Dnes se kostel pyšní novou fasádou a slouží nejen k bohoslužbám, ale díky své skvělé akustice také jako prostor pro mnoho koncertů vážné hudby.

Kostel svatého Petra a Pavla, Čáslav

Kostel svatého Petra a Pavla je zřejmě nejvyhledávanější památkou v Čáslavi. Stojí na základech románského tribunového kostela sv. Michala, který dnes tvoří sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla a architektonicky zajímavý je i díky náhrobním kamenům, které ho uvnitř i zvenku zdobí. Cesta k dnešnímu kostelu trvala dlouho. K původnímu kostelíku bylo ve 13. století přistavěno gotické presbyterium a v následujícím století přibylo gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století pak byla vystavěna i věž, která dnes tvoří dominantu města. Kostel ustál mnohé nepřízně osudu a také přestavby. Po požárech v letech 1452 a 1522 ho čekaly různé opravy. I tak je jeho dnešní vzhled mnohem mladší. Pochází ze začátku dvacátého století a rekonstrukci tehdy vedl architekt Kamil Hilbert. Mohlo se jednat o rekonstrukci, jakých se na kostelech dělalo v té době mnoho. Tato v roce 1910 ale byla mnohem významnější. Během stavebních prací byl v do té doby zazděném výklenku učiněn kosterní nález. Ten je označován za ostatky husitského vojevůdce Jana Žižky. Jedná se mimo jiné o část lebky, kterou veřejnost zná pod názvem „Čáslavská kalva". Dnes je kostel nepřehlédnutelnou součástí centra Čáslavi. Důvodem je jeho věž s hodinami, která je vysoká 88,5 metrů. Hřbitov, který se kdysi nacházel především před západním průčelím kostela, zanikl a dnes je u kostela Kostelní náměstí, které leží v přímém sousedství hlavního čáslavského Náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Kostel Nejsvětější Trojice, Kutná Hora

Kostel Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře je vlastně prvním nahlédnutím do města, kterému bude příští týden věnován poslední díl tohoto seriálu. Kostel Nejsvětější Trojice stojí uprostřed hřbitova obehnán zdí v lesích na okraji města a patří mezi ty, které Kutnohoráci označují jako své nejoblíbenější zdejší památky. Není divu. Díky své komornosti a osamocené poloze si kostel, který kdysi stál v nitru staré hornické osady, zachovává určité tajemství. Tato kutnohorská památka, která se veřejnosti otevírá jen zřídka, je velmi cenným architektonickým prvkem. Byl vystavěn v patnáctém století a následně přestavěn do pozdní gotiky. Jedná se o halový trojlodní kostel. Je to právě číslo tři, které stavbu provází v mnoha smyslech. Není to jen název a členění lodi. Obvodové vnější stěny jsou svedeny na tři opěráky, čtvrtý chybí. I okenní otvory ve stěnách jsou pouze tři. Ke kostelu neodmyslitelně patří i pověst, že zde byly horníky uloženy velké kusy stříbra a hovoří se také o tajné chodbě vedoucí z kostela do nedalekého Spáleného mlýna. Na zdejším hřbitově byli kdysi pohřbíváni vojáci z kutnohorské posádky, ale také padlí z větších válek, zejmená z prusko-rakouské války a druhé světové války. Místo svého posledního odpočinku zde ale našli i měšťané a různé osobnosti Kutné Hory a dokonce i spisovatel Miloslav Švandrlík, autor legendárního humoristického románu Černí baroni a jeho žena Evinka. Ta má i na svém náhrobku uvedeno, že si toto místo zvolila sama. V současné době probíhá rekonstrukce kostela.