Tehdy lektorky z Místního akčního plánu (MAP) Klára Kolmanová a Šárka Mrňáková připravily pro děti zážitkový program, během kterého se podílely na stavbě pece. Právě ta se stala ústředním prvkem i zářijových dožínek.

Do Malešova postupně dorazili žáci ze ZŠ Církvice, ZŠ Záboří nad Labem, ZŠ Zruč nad Sázavou a nakonec i domácí ZŠ Malešov. „Život chleba znamenal pro zapojené třídy příležitost vyrazit ze školy a učit se společně venku, což vnímáme jako vítané zpestření a obohacení výuky pro děti i pro učitele,“ ocenila jednu z předností projektu manažerka MAP Kutnohorsko Kamila Drtilová.

Svatováclavská slavnost na nádvoří pivovaru v Malešově.
OBRAZEM: V malešovském pivovaru oslavili svatého Václava. Zněl punk i Karel Kryl

Připravený program byl opět rozmanitý a děti velmi bavil. „Největší radost byla samozřejmě u pece, když si děti odnášely vlastní houstičky, které si samy zamotaly, z vlastního těsta, z vlastní mouky, z vlastního obilí,“ uvedla lektorka Šárka.

Program dožínkových slavností děti také vzdělával. Během přípravy housek se učily pracovat s objemovými a váhovými jednotkami, pletly housky z jednoho pramene, u haptického cvičení si připomněly, jak za sebou následují jednotlivé fáze života chleba, co je potřeba pro růst obilí, se spolumajitelkou ekocentra Helen Vodrážkovou se pro změnu dozvěděly, jaké bylinky jsou léčivé a které by jim naopak mohly ublížit.

Projekt Život chleba se konal na Kutnohorsku podruhé. Novinkou druhého ročníku bylo zapojení lektorek, které v průběhu roku zajišťovaly komunikaci mezi zapojenými školami a MAP, propojovaly zapojené školy, podporovaly je při praktické realizaci projektu, vytvářely metodiky a inspirativní materiály a v neposlední řadě vedly některé zážitkové bloky.

40. ročník Pochodu za malínským křenem.
OBRAZEM: Stovky turistů se vydaly za malínským křenem. Už po čtyřicáté

„Projekt byl pro mě krásná zkušenost. Během celého roku mě bavilo sledovat, jak nevyčerpatelné toto téma je! Kolik aktivit, souvislostí a příběhů se ke chlebu a jeho cestě k nám váže," zhodnotila projekt Šárka Mrňáková. Její kolegyně, Klára Kolmanová, ocenila širší kontext, který celý projekt rámoval: „Baví mě, jak je chléb úžasný archetyp, který má moc spojovat všechny bez rozdílu. Bylo krásné pozorovat, jak se děti přirozeně a hravě vrací ke kořenům a lépe chápou celý proces vzniku jídla a jeho kulturní, historické a ekologické souvislosti.“

„Život chleba je jedním ze dvou implementačních projektů MAP, které nám dělají velkou radost. A to právě proto, že pracují přímo s dětmi i učiteli, že propojují školy mezi sebou a dávají možnost prožívat a sdílet konkrétní aktivity: od přípravy a setí políček, přes tvoření až po pečení chleba,“ zhodnotila celý rok ve společnosti chleba Kamila Drtilová.