Historii mostu přiblížil Přemysl Votava z Hostovlic:

Středověký tříobloukový kamenný most v obci Žleby - Kamenné Mosty, má v sobě ukryté velké tajemství. Dovolte mi proto menší zastavení a úvahu. Most totiž leží na takzvané Libické stezce, která datuje svůj vznik do 11. století. To je pro nás důležité datum.

Most tedy zcela reálně pamatuje dobu z konce 12. století, či počátku 13. století, tedy z období vlády Přemysla Otakara I. (1197 - 1233), či Václava I (1230 - 1253). Za jejich vlády probíhala kolonizace krajiny a vznikala královská města. V českých zemích se rozvíjí těžba stříbra, zejména v Jihlavě, Kutné Hoře… Vznikají kláštery, budují se hrady, vznikají města, země bohatne. České království prožívá v té době rozkvět, tedy i stavební rozvoj. Vznikají nové obchodní cesty a k nim patří i kamenné mosty. A zde je časové místo zrodu našeho mostu.

Jak jsem uvedl v úvodu, most leží na takzvané Libické stezce z 11. století, která byla obchodní spojnicí mezi Čechy a Moravou. Procházela Čáslaví, Žleby, Kamennými Mosty a dále přes Kněžice, Vilémov, Libici nad Doubravou, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí a pokračovala dále směrem na Moravu. V době výstavby mostu, stezka spojovala i nedaleký hrad Žleby a významný benediktinský klášter Vilémov, to vše zvyšovalo jeho význam. A zde je možná datum zrodu tohoto mostu, právě v souvislosti s budováním této obchodní stezky. Rozmach a význam této stezky gradoval koncem druhé poloviny 12. století.

Nyní k samému mostu. Tříobloukový most není žádným stavebním drobečkem, jeho délka je kolem 45metrů, samotná šířka mostu je až 9 metrů, šířka vozovky 5,5 metru. Ve své době to muselo být velké stavební dílo, které překlenulo vodní tok Hostačovky a několika dalších vodních toků. Jistě nešlo o lacinou záležitost, most byl proto významnou zakázkou pro zkušenou stavební huť.

Stavba musela vzniknout nejspíše z popudu královské moci. Přibližně o 150 let později stavěný písecký Kamenný most má délku 100 metrů. Libická stezka byla po staletí značně obchodně i vojensky využívána, proto byly budovány i tyto, tak stavebně náročné stavby. Ve 14. století Libická stezka a tudíž i náš most ztrácely na významu, začal růst význam takzvané Haberské stezky. Tedy té stezky nám již známé, to je ta dnešní silnice z Čáslavi, na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo.

Vraťme se ještě k našemu mostu trochu zpětným pohledem a zopakujme si jeho osud. Most se stal tichým pozorovatelem dějinných událostí. Trochu se zasněme do dávné minulosti. Slyšíme klapot podkov koní po kamenném mostě. Po mostě drnčí těžké formanské vozy obchodníků, ale i lehké a rychlé kočáry vrchnosti tak, jako honosné kočáry panovníků, kráčí přes něj královská i císařská vojska. Přes most jdou nevolníci cestou z roboty na robotu, tak jako jedou sedláci se svými selskými povozy. Se zpěvem pochodují přes něj vojska husitská, panská, křižácká, později i vojska českých stavů.

Přes most kráčeli zvesela svatebčané, za rakví šly smutné pohřební průvody. Most byl svědkem slávy i ponížení. Viděl jásající občany při vzniku svobodného Československa, viděl ale i slzy v době ponížení, kdy přes něj pochodovala vojska wehrmachtu. Přes most hrčely i traktory, velká nákladní auta s úrodou, most ztrácel každým rokem na významu i kráse, byl zraňován. Přesto přežíval skoro zázrakem, byl zapomenutý, přesto neopustil své obyvatele, sloužil jim! Ti jej každý den zrakem hladili. Most patřil k vesnici, ta po staletí má jeho jméno, tedy Kamenné Mosty. Mnozí se za něj asi i modlili, proto přišel zázrak…

A tak ještě pár řádek nakonec. Bylo to jako v té pohádce, všechno dobře dopadlo. Na ten zapomenutý most pod Železnými horami, se usmálo štěstí. „Přimluvili se za něj tam někde na nebi, bylo jim ho líto, proto napsali „poníženou“ supliku “. Ministerstvo kultury ČR jednalo a rozhodlo, most prohlásilo (16. listopadu 2000) kulturní památkou. Na mostě se objevila malá bronzová cedulka.

Trvalo ale ještě dalších 17 let, než úsilí místních obyvatel a obce, tak i příznivců této památky vedlo k tomu, že most se dočkal rekonstrukce. V roce 2017 přijeli stavbaři a most se začal probouzet do nové krásy. Letos na konci srpna šli občané most opět pohladit. Místní i přespolní. Cvakaly fotoaparáty, lidé se zdravili, usmívali, hladili kámen, přišel pan starosta, všichni měli radost. Radovali se s námi i ti, co se té opravy a slávy nedožili.

Most se probudil do nového života. Přicházejí turisté i milovníci historie. Obdivují odkaz předků. Okolí mostu je upravené, důstojné významu této památky. Časem se objeví malá informace od památkářů o historii toho středověkého mostu.  

Památkářům a historikům se závěrem této mé úvahy omlouvám za možné historické nepřesnosti. Rád se také mostu omluvím, pokud jsem mu nějaký ten rok přidal. Po tom mostě chodili před staletími i moji předkové. Také oni hladili pohledem ten most. Most ve Žlebech - Kamenných Mostech má naši úctu, přejme mu další stovky let života, přijďte ho také pohladit!  

Těší se na vás, chce se také pochlubit, sluší mu to.

Přemysl Votava, Hostovlice