„Nikdo se nás ani nezeptal a několik stromů na návsi pokáceli,“ uvedl Jan Šlejtr. Ten by chtěl znát pravý důvod pokácení. Zklamaná je i místní obyvatelka, paní Němcová, která chodila stromy zalévat. Starosta se brání tím, že již dříve na několika schůzích byl požádán občany Olšan o pomoc převážně členy sboru dobrovolných hasičů, o úpravu návsi s tím, že se odstraní některé keře a vzrostlé stromy.

Na místě prý vybudují překážkovou dráhu

„Zároveň se tam vybuduje cvičební prostor pro hasiče. Překážkovou dráhu, která současně bude sloužit pro nácvik požárního útoku. Po zvážení všech alternativ a konzultacích s občany jsme přikročili k odstranění čtyř kusů starých a proschlých hrušní, jednoho kusu modřínu, který byl slabý a byl vrostlý mezi další stromy, několika keřových a svíčkových tújí a bohužel i dvou kusů borovic, které se nacházely v plánované dráze pro výcvik požárního sportu,“ uvedl starosta Čálek.

„Starosta nemluví pravdu, my jsme o pokácení stromů nebyli vůbec informováni a nikdo se nás ani neptal,“ oponuje Jan Šlejtr. Starosta slíbil, že se po tomto zásahu dále bude provádět úprava návsi novou výsadbou zeleně, která je pro tuto lokalitu vhodná a plán nového osázení bude konzultován s občany Olšan. „Obec Kluky pravidelně každým rokem v rámci svého volebního programu vysazuje nové stromy a keře. Již tento rok bylo vysázeno více než čtyřicet kusů různých stromků a další výsadba bude pokračovat,“ řekl Čálek. Jan Šlejtr si však myslí, že žádné stromy vysázeny nebyly a pokud ano, tak čtyřicet kusů pro obec není žádný zázrak. „Já nebudu kontrolovat, zda je opravdu vysadil,“ uvedl rozlobený Šlejtr.

Rád by dostal písemné vyjádření

Místní občan by rád od starosty dostal písemné vyrozumění, proč stromy musely být pokáceny. „Zatím mi odpověděl jen na veřejné schůzi,“ dodal Šlejtr s tím, že jde určitě o střet zájmů, kdy starosta obce Jaroslav Čálek je zároveň i vedoucím dobrovolných hasičů.

Starosta obce je však přesvědčen, že tato úprava nepoškodila mezilidské vztahy v Olšanech a cvičební dráha bude přínosem pro jednotku Sboru požární ochrany Olšany, která několikrát úspěšně zasahovala u požáru, požárních asistencí a provedla technické zásahy.

Co obecně platí o kácení stromů

  • Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů, po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
  • Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů, nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemné nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit, nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu oprávnění podle zvláštního oprávnění.
  • Povolení není třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Dřeviny o obvodu kmene ve výši 130 cm nad zemí do 80 centimetrů a nejsou v seznamu chráněných druhů.
  • Povolení není třeba ke kácení dřevin , je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředné ohrožen život či zdraví, nebo hrozí – li škoda značného rozsahu. Ten kdo za těchto podmínek provede kácení oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů po provedeném kácení.
  • Vyhláška stanoví náležitosti žádosti, či oznámení o kácení dřevin. V zásadě může podat žádost i oznámení o kácení jen vlastník dřeviny, případně nájemce pozemku se souhlasem vlastníka. Kácení dřevin se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, to je od 1. října do 31. března. Příslušným orgánem ochrany přírody, mimo území zvláště chráněných, je Obecní úřad spravující konkrétní katastrální území.