„Je to z naší strany vstřícný krok vůči opozici, kterým chceme dát najevo, že si ji vážíme a nemáme co skrývat. Věci chceme dělat transparentně,“ uvedla místostarostka Kutné Hory Silvia Doušová (STAN – Šance pro Kutnou Horu). Podle ní jde o vcelku průlomové řešení, neboť několik městských vlád zpátky obsazovalo do kontrolního výboru výhradně „své“ lidi.

Kontrolní výbor je přitom jakýmsi dozorujícím orgánem činnosti města. „Nabídli jsme opozici, aby si zvolila předsedu a v kontrolním výboru jsme jí navíc nabídli pět křesel, tedy většinu,“ vysvětlil starosta Kutné Hory Josef Viktora (ANO 2011).

Opoziční zastupitel Tomáš Havlíček (ODS) věc vidí jako logickou. „Už název kontrolního výboru odkazuje k tomu, že by měl kontrolovat, a to nejen činnost zastupitelů, ale třeba i městských společností. Takže mi přijde logické, že jeho předseda vzejde ze strany opozice,“ poznamenal.

Finanční i kontrolní výbor má devět členů. Zatímco v kontrolním výboru by většinu měla obsadit opozice, do finančního výboru, jehož hlavní náplní práce je řešení rozpočtu města, by měl každý politický subjekt nominovat jednoho člena. Konečné slovo pak budou mít zastupitelé, kteří musí složení obou výborů odsouhlasit.

Starý kontrolní i finanční výbor zanikly automaticky s minulým zastupitelstvem, stejně jako komise rady města. I ty se nyní začnou znovu tvořit a s účinností od 1. ledna 2019 zřídí Rada města Kutná Hora celkem třináct komisí (komise kulturní, komise školská, komise sportovní, komise cestovního ruchu, komise pro sociální záležitosti, komise dopravní, komise majetková, komise pro životní prostředí, komise památkové péče, komise informačních technologií, komise pro bezpečnost, komise bytová, komise pro strategické plánování a rozvoj města).

Komise by měly být dvanáctičlenné, ale pokud to bude odůvodněné, lze podle vedení města počet členů komisí navýšit. Možnost nominace členů do jednotlivých komisí mají politické subjekty do dnešního dne. „Klíčem pro počet členů v komisích byl počet politických subjektů, i těch, kteří se do zastupitelstva nedostali. Každý z nich měl možnost do dnešního dne jmenovat svého zástupce,“ vysvětlila Doušová s tím, že počet členů skutečně bude možné zvýšit, maximálně však na patnáct na jednu komisi.

„Nemělo by žádný význam, aby v komisi usedlo třeba třicet lidí, kteří spolu ale nebudou umět komunikovat a pracovat. Na druhou stranu, pokud se třeba sejdou dva kandidáti z jedné strany, kteří budou v dané oblasti odborníci a budou pro danou komisi přínosem, není důvod jim ve členství bránit,“ dodala Doušová.

Právě odborná způsobilost by měla být hlavním kritériem také pro volbu předsedy jednotlivých komisí, kterého si komise volí samy. Na rozdíl od finančního či kontrolního výboru ale nemusí být členem zastupitelstva.

Oproti komisím zřízeným minulou radou města, jedna zanikla. Jde o sídlištní komisi. Nahradit by ji měly dva sídlištní výbory: Hlouška a Šipší. „Každá oblast má svá specifika a problémy, proto by také každá měla mít svou vlastní zastřešující instituci,“ vysvětlila místostarostka zrušení Sídlištní komise.

Změn dostála také Investiční komise, která se proměnila na komisi strategického plánování a rozvoj města. „S investicemi tahle komise nemá nic společného, investice se řeší na radě a zastupitelstvu. My jsme se jako komise zavázali, že připravíme strategický plán města. Kutná Hora má plán z roku 2004, je potřeba mít plán nejméně na deset let dopředu,“ doplnila.