Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Panenská příroda Kamčatky mě doslova fascinovala

Kutná Hora - Cestovatel Miroslav Křenek, který navštívil například Krétu, Austrálii a loni v létě Kamčatku, o které měl v Městké knihovně Kutná Hora v úterý 9. února od 16 hodin cestopisnou přednášku.

11.2.2016
SDÍLEJ:

Přednáška o Kamčatce v Městské knihovně Kutná HoraFoto: Deník/Diana Kovandová

V Kutné Hoře jste přednášel tento týden podruhé. Kdy jste měl první cestopisnou přednášku?

Poprvé jsem tady v knihovně přednášel dva roky zpět.

O čem přednáška byla?

O Austrálii.

Líbí se vám Kutná Hora, vracíte se sem rád?

Ano, Kutná Hora se mi líbí. Nejvíce ze všeho se mi tu líbí historické budovy a centrum města. Vracím se sem rád.

Cestujete již dlouho?

Záleží na tom, co považuje daný člověk za dlouhou dobu. Cestuji přibližně už dvacet let.

Co všechno jste za tu dobu procestoval?

Většinou jsem cestoval po Evropě. Mám rád teplo, takže jsem se podíval na jih Evropy. Navštívil jsem například Krétu, Kypr, nějaké další řecké destinace. Také jsem udělal velký okruh kolem Španělska a Portugalska. Poté jsem se trochu rozlétl. Navštívil jsem Austrálii, o které tu byla v Kutné Hoře dva roky zpět cestopisná přednáška. Také jsem poté navštívil Skandinávii, podíval jsem se i do Íránu. Moje poslední cesta byla právě do Ruska na Kamčatku, o které jsem tu dnes přednášel.

Kdy jste poloostrov Kamčatka navštívil?

Na Kamčatku jsem se podíval loni v létě, v měsíci srpnu. Byli jsme tam vlastně v nejlepším létě. Když jsme přiletěli, tak začalo hezké počasí, na které jsme měli celou dobu, až na jednu noc, kdy pršelo, štěstí.

Jak dlouho jsem tam byl?

Strávil jsem tam celkem čtrnáct dní.

Přednáška o Kamčatce v Městské knihovně Kutná Hora

Při cestování na Kamčatce jste se zaměřil na divokou přírodu a sopečné útvary. Proč zrovna na toto?

Zrovna na tohle jsem se zaměřil, protože je to strašně úžasné. Divoká Kamčatka je prostě panenská příroda, kde jsou lesy a jsou tam hodně dominantní právě ty sopky. Je to taková oblast, kde je těch sopek spousty a je to tam ještě neprozkoumané. Medvěda jsem tam naštěstí nepotkal. Do roku 1991 to bylo úplně zavřené a nedalo se tam dostat. V současné době tam jezdí nějací turisté, ale není jich tolik. Je to zajímavé právě tím, že to tam není tolik přeplněné. Je to zajímavá oblast a je to úplně něco jiného, než na co jsme tady my v Evropě zvyklí.

Cestoval jste s cestovní kanceláří nebo „na vlastní pěst"?

Já jsem cestoval s cestovní kanceláří. Sám se většinou bojím, tak jsem zvolil tuto cestu. Tam i zpět jsme letěli letadlem. Kamčatka je hodně daleko, je to celkem jedenáct časových pásem od České republiky. Letěli jsme s jedním přestupem, který byl v Moskvě, moderním letadlem. Už při přistání byly vidět sopky. Na Kamčatce však není mezinárodní letiště. Veškeré clo a další úřední věci se řeší na letišti v Moskvě. Na přivítanou jsme dostali místní pivo, které je však vyráběno podle českých receptů. Poté jsme měli přichystané chlebíčky, na kterých je červený losos, což je velkou zvláštností. Červený losos je totiž nejdražší, jaký se dá sehnat.

Jak se podle vás liší Kamčatka od České republiky?

Je to úplně jiný svět. Ať už se jedná o přírodu či civilizace, která tam skoro žádná není. Je to tam jako například před sto lety v Evropě. Na druhou stranu jsou tam zase například ve městech moderní budovy. Infrastruktura je tam ale ve většině případů hodně zaostalá. Je tam spousta dřevěných domečků, chatiček, ve kterých lidé žijí. Ve městech potom bydlí lidé v panelácích, která jsou ale hodně zanedbané. Je to úplně jiný svět. Pro centrální Rusko je Kamčatka hodně na kraji a moc lidí tam bydlet nechce. Život je tam těžký a jsou tam těžké životní podmínky. Ty se tam však snaží zlepšovat, například tím, že jim tam dávají větší platy, aby měli více peněz. I přesto odtamtud ale hodně lidí utíká a bydlet tam nechce.

Kde jste při vašem čtrnáctidenním pobytu bydlel?

Bydleli jsme v chatové oblasti, také ve stanu a poslední dva dny na Kamčatce v takovém „skoro hotelu". Naše výprava se skládala z jedenácti lidí. V chatičkách jsme měli skromné ubytování. Jako cestovatelé však nepotřebujeme nějaký hotel. V jedné podkrovní místnosti jsme bydleli tři. Hodně lidí na Kamčatce má svoji zahrádku a hodně se tam pěstuje zelenina. Veškeré suroviny, které nám paní domácí vařila, pocházely právě ze zahrádky, například brambory, saláty. Byla tam opravdu velká spousta záhonů. Bydleli jsme v městečku, které je kousek od hlavního města. Naše satelitní městečko se jmenovalo Yelizovo. Má přibližně čtyřicet tisíc obyvatel. V tomto městečku jsou většinou dvou až třípatrové domečky, paneláky a jezdí zde přiměřené množství aut. Většina aut má volat na druhé straně i přesto, že se tady jezdí normálně vpravo. Místní si totiž dovážejí levné, ojeté vozy z Japonska, kde se jezdí na druhé straně. Mají tam na to zařízené všechny parkoviště. Kdo má řízení na jaké straně, tak prostě jede. Přibližně 80 až 90 procent tam má takto volant na druhé straně.

Nebál jste se tam?

Nebál jsem se. Jak už jsem zmiňoval, tak nás bylo celkem jedenáct a ještě naši průvodci.

Cestuje někdo z vaší rodiny?

Manželka se cestovat bojí, takže ta necestuje. Naše děti cestují hodně. Dcera žila šest let v Barceloně, poté vycestovala do Karibiku na rok a nyní se vrátila. Syn, ten také hodně cestuje. Byl v Japonsku, Americe, kde půl roku pečoval o handicapované vlky. Nyní je v Saudské Arábii.

Kde děláte všude cestopisné přednášky?

Jsem takový cestovatel amatér. Dělám přednášky hlavně svým známým v práci. Pracuji v Praze, kde i žiju. Také přednáším tady v Kutné Hoře, protože tu mám spoustu příbuzných. Takže cestopisné přednášky dělám hlavně pro známé či širší rodinu.

Čím jste chtěl být jako malý?

Jako malý jsem se chtěl stát opravářem televizí, což dnešní děti už ani nepamatují. Byl to můj největší sen. Opravář televizí pro mě představoval chytrého pána, který přišel, rozdělal televizi a spravil ji. Jako dítě jsem měl vždy oči navrch a přál jsem si, abych se opravářem televizí stal také. Později jsem se zabýval elektrotechnikou a později kybernetikou, kterou jsem instruoval. Můj dětský sen se mi tedy částečně splnil.

Plánujete nyní někam cestovat?

Ano, plánuji cestovat. Tajné to není, takže to mohu prozradit. Vycestuji na jih Jižní Ameriky do Patagonie. Když bude zájem, tak poté o tom opět mohu tady v Kutné Hoře udělat přednášku.

Autor: Diana Kovandová

11.2.2016
SDÍLEJ:
Sjezd Vavřineckého potoka 2017   Foto: archiv organizátorů
3

Bára Špotáková si divokou vodu radši nezkusila, za rok to možná napraví

Neštěstí nebylo opravdové, šlo pouze o cvičení.
94

Záchranné sbory zachraňovaly osoby po srážce vlaků, naštěstí šlo o simulaci

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE: Jan Třískala odpovídal na dotazy čtenářů

Kutná Hora - Na otázky čtenářů Kutnohorského deníku ve středu od 18 hodin odpovídal online předseda sportovní komise města Kutná Hora a trenér florbalového A týmu FBC Kutná Hora Jan Třískala.

OBRAZEM: Senioři ve Zruči nad Sázavou zasedli ke klávesnicím

Zruč nad Sázavou - Základní škola ve Zruči nad Sázavou zahájila ve spolupráci s organizací Život 90 pro seniory pokračovací kurz práce na počítači. Přihlásilo se deset zájemců. 

KRÁTCE: Chystá se další kavárnička

Kutnohorsko - Přinášíme vám přehled kulturních událostí v regionu.

Okresní fotbalové výsledky mládeže: kontumace utkání mladších žáků

Kutnohorsko /FOTOGALERIE/ - Tradiční výsledkový servis mládežnické kopané z uplynulého víkendu. Nechybí ani střelci branek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení