„Už přicházejí i dárci, kteří covid-19 prodělali. Jediné, co musí dodržet, je termín, což je měsíc po uzdravení,“ vysvětluje vrchní sestra oddělení a vzpomíná na jarní zkušenosti.

„Panovala velká nejistota a jistá neznalost, týden jsme odběry vůbec neprováděli, pak jsme opět pracovali v původním režimu. Navíc jsme dávali dárcům krve vyplňovat dotazník ohledně nakažení onemocněním covid-19 a měřili jsme teplotu. V současné době měříme teplotu a lékař zjišťuje epidemiologickou situaci při prohlídce dárce,“ říká Pavlína Kunášková, která považuje transfúzní oddělení za méně rizikové než ostatní, výrazný strach z nákazy nepociťuje.

„Všem přeji pevné zdraví a psychickou odolnost. Máme v rodině několik zdravotníků, a tak vím, že situace je nyní svízelná napříč obory a ve všech nemocnicích,“ říká.

Odběr darované krve podle vrchní sestry trvá zhruba pět až deset minut, jde přitom o 472 gramů. „Krev se pak stočí ve velkoobjemové centrifuze a oddělí se tekutá část – plazma – a červené krvinky. Plazma se zamrazí při minus sedmdesáti stupních a má expiraci tři roky, krvinky se skladují při dvou až šesti stupních a mají expiraci dvaačtyřicet dní,“ vysvětluje Pavlína Kunášková.

Na transfúzní stanici čáslavské nemocnice nastoupila před lety po mateřské dovolené. „Tedy tu bylo volné místo, ale to nebyl jediný důvod, proč jsem jako sestra chtěla pracovat právě tady. Zaujalo mě propojení – zdraví dárci a hematologičtí pacienti. Často v praxi vidím, jak darovaná krev pomáhá konkrétním pacientům,“ vypráví.

„Je příjemné zjišťovat, že lidé mají stále chuť pomáhat druhým. Naši dárci se většinou aktivně hlásí sami,“ dodává vrchní sestra nemocnice, kde se nachází jediná transfuzní stanice na Kutnohorsku. Distribuuje přitom transfuzní přípravky také do dalších nemocničních zařízení.