„Počasí může ovlivnit výnosy jednotlivých plodin, ale cenu neovlivní, ta je tvořena na světových trzích. Do konečných cen se promítají také marže obchodních řetězců,“ zdůraznil ředitel ZOD Úmonín Jan Sixta s tím, že celorepublikově budou výnosy obilovin lehce pod dlouhodobým průměrem. „Větší problémy jsou v živočišné výrobě, kdy například výkupní ceny prasat jsou dlouhodobě pod výrobními náklady a bohužel stále klesají,“ doplnil Sixta.

Výkupní ceny obilovin jsou podle zemědělců oproti loňskému roku vyšší zhruba o 15 procent. Jenže ani to není hlavní důvod, který se promítne v konečné ceně pečiva. Těch je mnohem více. „Pokud se odkazují výrobci a následně prodejci potravin na nutné zdražení pekárenských výrobků, je třeba se podívat, jaký podíl na konečné ceně výrobku mají jednotlivé složky: mouka, doprava, energie, cena práce, DPH a marže výrobců a prodejců. Z jednoho kilogramu mouky se vyrobí přibližně 20 rohlíků nebo housek. Kilo mouky stojí pro drobného spotřebitele od 10 korun. Pokud tedy stoupne cena obilí o 10 procent, odpovídalo by navýšení ceny rohlíku o 0,05 korun,“ ilustroval na příkladu zdražování hlavní ekonom ZOS Kačina, a.s. a místopředseda OAK Kutná Hora Miloš Buňka.

Podle něj v porovnání s rokem 2020 podstatně zdražily ceny energií, náhradních dílů, cena práce i ostatní položky, což se samozřejmě projeví i v zemědělství. Větší problém než samotné pekárny mají ale podle něj paradoxně opět prvovýrobci, čili zemědělci. A to především ti, kteří se stále ještě zabývají živočišnou výrobou. „S rostoucí cenou obilí stoupají i ceny krmiv. U vajíček nechceme nosnice v klecích, což by bylo správné, kdyby na český trh neputovala vejce z klecí ze zahraničí. A přestože stoupají ceny krmných směsí, vajíčka v obchodě je možné koupit i za 2 Kč/ks. Před rokem 1989 stála korunu. Porovnejte proto průměrnou mzdu dnes a před třiceti lety a tržby zemědělců ve stejném období," popsal Buňka.

Na Kutnohorsku je zatím sklizeno (k 15.8) prakticky 100 % řepky a ječmene ozimého (především krmného). Pšenice je sklizena přibližně polovina a jarního ječmene (sladovnický) přibližně jedna třetina. Výnosy se pohybují okolo průměrů předchozích let. Někde ke snížení výnosu přispěly lokální bouřky nebo kroupy. Nižších výnosů dosahují také obiloviny pěstované na písčitém podloží. Pokud bude přát počasí a podaří se většinu úrody sklidit za sucha, předpokládají zemědělci průměrný výnos.