V rámci pondělního odpoledne se ve Vlašském dvoře sešli představitelé města a signatáři petice Pro klidnou a bezpečnou Kutnou Horu, kteří „rebelující" obyvatele Žižkova zastupují.

„Já se domnívám, že to oficiálně dopadlo dobře, uvidíme na jednání zastupitelstva příští úterý," komentuje setkání člen petičního výboru Karel Šolín.
Na tomto uzavřeném jednání, které trvalo přes jednu a půl hodiny, byly vytvořeny tři základní body budoucího vývoje.

„Dohodli jsme se na tom, že starosta či místostarosta na zastupitelstvu 15. května navrhne stažení bodu, během kterého se mělo projednávat a případě i hlasovat o převzetí areálu kasáren," vysvětluje první z nich Šolín. Rozhodnutí by mělo být odloženo až do doby, než se vyjasní všechny záležitosti i podmínky spojené s budoucím využitím objektů.

Lesopark, ne byty

Dále se na jednacím stole objevily i návrhy na jiné využité prostor části kasáren, než navrhují zástupci města. Podle slov Karla Šolína se jednalo například i možnosti demolice budov, zřízení lesoparku atd. Řešily se peněžní aspekty takovýchto projektů i možnosti získání finanční prostředků. Nové cesty k využití prostor se tak díky aktivitě petičního výboru i představitelů města značně rozšířily.

„Celá věc je stále otevřená, ale to jsme již říkali od samého začátku, a jestli se najde nějaká jiná možnost využití, tak o tom můžeme uvažovat, ale ty obavy, které se šíří po městě a okolí, jsou zbytečné," dodává starosta Kutné Hory Ivo Šanc.

Karel Šolín výsledek jednání potvrzuje: „Budeme hledat takové cesty řešení, které by byly přijatelné pro každého, abychom se vyhnuli rizikům nějakého záměru, který by byl v budoucnu neudržitelný a nepoužitelný."

K tomu se váže také poslední bod, na kterém se obě strany dohodly.

„Napíšeme dohromady text, který vložíme do žádosti o převzetí pozemků kasáren, ještě předtím bude předložen zastupitelům k projednání," říká Šolín,
Text by měl specifikovat požadavky signatářů petice a zaručit, aby v dokumentech o převedení nebyla uvedena podmínka o tom, že areál musí být využit pro sociální bydlení.

Jednání jsou však ve stínu problémů, které nyní hýbají radnicí. Díky krokům týkajících se tepelného hospodářství města hrozí starostovi i jeho lidem pád. Pokud se tak stane, je jen otázkou, jak se nová radnice postaví k otázce budoucího využít části objektů bývalých kasáren.

Další veřejné jednání je naplánováno na úterý 15. května, kdy se má sejít zastupitelstvo města

Co již bylo o kasárnách řečeno:

„Obávám se, aby nepřišla další radnice, další zastupitelstvo, dostanou nějaké dědictví a poté…," člen petičního výboru Karel Šolín.

„Středočeská policie nepožaduje využití areálu na sociální bydlení," mluvčí středočeské policie Jakub Vinčálek.

„Jednoznačnou podmínkou policie bylo, že to bude ve veřejném zájmu. Veřejný zájem, který my jsme postupně dohledali po vzájemné dohodě a jediný průchozí projekt, i pro ministerstvo financí, i vzhledem k charakteru budov, je z oblasti sociálního bydlení," místostarosta Kutné Hory Jiří Franc.

„Pokud se město vejde do širší definice zákona, tak nám do toho, co s pozemkem udělá, ve své podstatě nic není. Oni se stávají vlastníkem a to, co tam město vybuduje, je jejich," ředitel krajského ředitelství Policie ČR Václav Kučera.

„Není pravda, že chceme přestěhovat do kasáren Romy z Neškaredic," místostarosta Kutné Hory Jiří Franc.

„Jestli v kasárnách ghetto nevznikne, budeme velice rádi, ale všechny indicie zatím směřují k tomu, že tam bude ghetto , a to jak romské, tak sociální," členka petičního výboru Ivana Šolínová.

„Nikdo z nás nechce na Žižkov, do bývalých kasáren, soustředit problémové lidi, nebo romské ghetto. To neplánujeme a ani to nedoporučuje odborná zpráva. Noclehárnu pro bezdomovce a sociálně nepřizpůsobivé, tak tu buduje charita ve zcela jiné lokalitě, kde se samozřejmě potýká s peticí občanů " starosta Kutné Hory Ivo Šanc.

„V žádném případě ale neuvažujeme o využití lokality pro azylové bydlení toho nejnižšího stupně, to znamená bydlení pro neplatiče nájemného, nepřizpůsobivé atd., protože tato lokalita pro ně není opravdu vhodná," členka pracovní sociální komise Drahomíra Hurtová.

„Nejlepším řešením by bylo objekt převzít s tím, že bude využit na jakékoliv jiné bohulibé účely s konkrétně vyjádřenou výjimkou sociálního bydlení a vyhnou se tomu, před čím petice varuje," člen petičního výboru Karel Šolín.