Kdy vlastně k propadu došlo a jak je jáma velká?
K propadu došlo 13. září 2021, ráno kolem 8.30 hodin. Propad nebyl zprvu tak veliký, jeho rozměr byl přibližně pět metrů v průměru. Situace se měnila každou hodinu a propad starého důlního díla neustále pracoval, až se postupně dostal do nynějších rozměrů: délka cca třicet metrů , šířka cca dvacet metrů a hloubka cca třicet metrů.

Může se propad ještě rozšiřovat?
Propad se může ještě zvětšovat, hodně k tomu přispěje vliv počasí, přesněji dešťové srážky, kdy dojde k promáčení vodou sprašových vrstev a v neposlední řadě mráz. Ten propad má svým způsobem poněkud hodně svislé stěny plné různých zátrhů a nesoudržných vrstev, které budou mít tendenci prostě odpadávat ze stěny propadu a tím vlastně bude docházet k jeho neustálému zvětšování, ale zároveň i postupnému zařícení. Samozřejmě zde ještě může dojít k propadnutí zbylé části komory, dobývky v jižní části propadu, kde již už takto oslabená stropní část bude vystavena neustálému tlaku nadložních vrstev.

Propad půdy nedaleko rozhledny na Kaňku.
OBRAZEM: Na Kaňku se propadla země. Na místě je čtyřicetimetrový kráter

Proč k tak masivnímu propadu vlastně došlo?
Musíme si uvědomit, kde se propad nachází. Jedná se o Jižní část Turkaňské rudní struktury, tedy oblasti, kde byla již v minulosti prováděna velice intenzivní důlní činnost. Vznikaly tady tak poměrně velké komplexy podzemních prostor dobývek a sledných chodeb, poměrně blízko pod povrchem země. Svědčí o tom i poměrně rozsáhlé haldy a odvaly důlních šachet v těsné blízkosti propadu a rovněž i třicetimetrový propad z roku 1969, který se nalézá na stejné rudní struktuře. Připočteme-li skutečnost, že skladba nadložních vrstev je zde tvořena převážně ze spraší a ne příliš soudržných křídových sedimentů, není tedy divu, že k této události dříve nebo později došlo.

Měli by se lidé oblasti nyní vyhnout?
Nyní je riziková oblast propadu zabezpečena oplocením, které je opatřeno výstražnou páskou a výstražnými tabulkami. Dvakrát denně je tato oblast kontrolována pracovníky čistírny důlních vod DIAMO a průběžný monitoring propadu provádí i naše organizace Hornický spolek Barbora. Lidé se tedy nemusejí této části lesního pozemku bezpodmínečně vyhýbat, ale měli by zde dbát na zvýšenou opatrnost a řídit se pokyny na výstražných a informativních tabulkách, to znamená v žádném případě nepřekonávat oplocení a vnikat tak do bezprostřední blízkosti propadu a dodržovat vyznačený směr obcházení se stabilním oplocení místa propadu. Do budoucna se počítá po určité stabilizaci nově vzniklého propadu s odolnějším a trvanlivějším zajištěním tohoto rizikového prostoru.