Petici „Pro klidnou a bezpečnou Kutnou Horu“, jenž se snaží stavbě zabránit, podepsalo již přes dvě stě čtyřicet obyvatel Kutné Hory, Přítok a okolních obcí. Z petice vyplývá, že se její signatáři bojí především nárůstu počtu obyvatel a jejich vlivu na klid v bezprostředním okolí budoucí ubytovny.

Dále jim vadí separace skupin podle sociálního statusu, což označují za neproduktivní i nevhodné.

„Hlavně nám vadí nevyjasněnost záměru projektu. Informací je poměrně dost, ale jsou značně protichůdné. I to možná vyvolává paniku. Lidé si nejsou jistí, jestli oficiální informace, které dostávají, jsou pravdivé,“ vysvětluje hlavní problém mluvčí petice Karel Šolín.

Studie Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách (ASZ) podporuje myšlenku veřejné diskuze 
s občany, právě z důvodů předejití těmto problémům .

Její autoři chtějí, aby lidé neměli dojem, že projekt vzniká na úkor jejich klidného a bezpečného života. 

Na chyby v komunikace mezi radnicí a obyvateli poukazuje i Vít Lesák z ASZ. „Myslím si, že by pomohlo setkání mezi zástupci města a signatářů petice, na kterém by se mnoho těchto obav vyvrátilo. Ani jedna strana nechce, aby se vznikla nějaká segregovaná oblast či domy hrůzy,“ řekl.

Však i na městské radnici jsou podobného názoru a spíše poukazují na to, že by se mělo jednat na základě faktů, a nikoliv dohadů. 

„V žádném případě neuvažujeme tak, že by tam vzniklo gheto lidí sociálně vyčleněných a nepřizpůsobivých. To by nemělo žádný smysl a nikdo na radnici takto neuvažuje,“ vzkazuje místostarosta Kutné Hory Jiří Franc.

Od maminek až 
po důchodce

Podle návrhu ASZ by měly v areálu bývalých kasáren vzniknout prostory, jenž by mohli využívat senioři, mladé rodiny či lidé s nízkými příjmy, například samoživitelé či samoživitelky. Dále i startovací byty, které za pomoci odborné rady mohou pomoci lidem v nouzi si uspořádat život či finance.

Podle signatářů protestu však zatím není přesně jisté, jaké záměry s objektem radnice má, ani pro koho je určen. Což potvrzuje i místostarosta Franc: „Město by se mělo lépe připravit na to, co tam bude chtít vybudovat. Za tímto účelem jsme ustanovili pracovní skupinu, která vytváří v těchto dnech celkovou koncepci sociálního bydlení v Kutné Hoře.“

Podle jeho slov kasárna nejsou ještě v majetku města, vše je ve fázi příprav převodu, jenž je podmíněn vznikem sociálního bydlení.

„Samozřejmě se může stát, že některé romské rodiny z Neškaredic přejdou do nově budovaného areálu. Mají stejnou šanci jako všichni ostatní, jenž splní daná kritéria. Nedovedu si představit, proč by se nemohly přestěhovat,“ poznamenal Lesák.

„Domnívám se, že čím dříve bude jasno a radnice dá záruky, jak bude projekt vypadat, tak tím dříve se uklidní nálady, které vznikly a vy᠆ústily do naší petice,“ vyzývá radnici Šolín.

Slovní přestřelka mezi oběma stranami tak zdaleka nekončí, ale pomoci by konečně mělo společné setkání.

„Postoje signatářů petice do určité míry chápu, obávají se o budoucnost lokality, ve které mají své domovy. Počítáme s tím, že předběžné záměry města s objektem kasáren prodiskutujeme se zájemci z řad autorů petice a široké veřejnosti na připravovaném veřejném setkání,“ vzkazuje místostarosta.

Nepokoje nehrozí

„Zpátky do Rumunska s nimi,“ i to je jeden z komentářů pod peticí na internetových stránkách. Z některých slov tak plyne více rasismus, než obava z ohrožení klidu a bezpečí. Petice a její diskuze tak odhaluje spíše než strach ze sociálně slabých, nechuť k sociálně nepřizpůsobivým spoluobčanům.

Tomáš Gryč se však petice a její signatářů v diskuzi ihned zastává: „Za petiční výbor vás mohu všechny ujistit, že záměrem petice není v žádném případě zaujetí vůči rase či arogance vůči sociálně slabým.“

Autor: Jiří Kalát