Za celý uplynulý rok pak průměrná mzda meziročně stoupla o sedm procent na 29 504 korun, po započtení růstu spotřebitelských cen se průměrná mzda v roce 2017 zvedla o 4,4 procenta. Na růst výdělků tlačily stoupající poptávka po pracovních silách a také silný hospodářský růst. Výsledkem je, že zaměstnavatelé bojují s nedostatkem pracovní síly a o budoucí zaměstnance se doslova přetahují – ať už právě vyšší mzdou, zaměstnaneckými benefity či délkou dovolené.
Jak na nastalou ekonomickou situaci reagují české domácnosti? Vyhazují si více „z kopýtka“ nebo jsou s výdaji spíše při zemi?
Středočeši podle ČSÚ utrácejí nejvíce dopravu. Podle oslovených respondentů v regionu je to ale kromě jízdenek či nafty a benzínu, také další výdaj: bydlení. Nejde přitom vždycky jen o zaplacení nájemného, ale také o náklady spojené s provozem a údržbou vlastního bydlení nebo bydlení na hypotéku.
Přestože se podle ČSÚ podíl příjmů, které domácnosti vynakládají za bydlení, již několikátým rokem snižuje na hodnotu kolem 17 procent, pro řadu rodin jde v podstatě o hlavní výdaj. Nejhůře jsou na tom v tomto ohledu rodiče samoživitelé. Ti za bydlení utratí až dvě pětiny platu, podobně jako domácnosti nezaměstnaných, kde výdaje na bydlení tvoří 40 procent jejich příjmů.
Rodiče samoživitelé navíc jen horko těžko něco ušetří, zvláště pokud mají v péči více dětí. „Je to těžké, jedu z výplaty do výplaty, na druhou stranu ale zvládám dceru podporovat v jejích zájmech,“ uvedla Dana Svobodová. Podle ní už je ale větší problém ušetřit každý rok na dovolenou nebo zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc korun.
Právě neúplné rodiny a rodiny s více dětmi jsou trvale nejvíce ohroženou skupinou takzvanou příjmovou chudobou. Osob z neúplných rodin s dětmi byla příjmovou chudobou v roce 2017 ohrožena téměř třetina (31,4 procenta).
