Pacientka sice nemusela podstoupit žádné ozařování ani chemoterapii, díky složitosti zákroku ale zůstala ochrnutá na pravou polovinu těla, nemohla polykat. Domů se vrátila s váhou pětatřicet kilogramů. Ve tváři měla spadlý koutek, zašité oko. Pro ženu, které v té době bylo čtyřicet let, otřesný zážitek. Chodila na rehabilitace, cvičila a postupem času byla schopná běžného života. Jezdila na pravidelné kontroly, jenže po deseti letech se nádor objevil znovu.

Pacientka musela na další náročnou operaci a poté na několik dalších. Následky pro ni byly katastrofální. Při chůzi nemohla udržet rovnováhu, naděje, že ji lékaři budou moci oko rozšít, definitivně padla. Dnes má v hlavě zabudovaný strojek, který pomáhá s řízením nervových center a sondu v žaludku. Je schopná se normálně pohybovat, doma běžně vykonává domácí práce, trpí ale neskutečnými bolestmi hlavy.

Příběh, který kdyby se začal psát dnes, měl by úplně jiný vývoj, Nádor by možná bylo možné léčit jen pomocí laseru bez nutnosti otevírat lebku a k porušení nervových center by možná vůbec nedošlo A právě dokonalejší medicínské prostředky možná paradoxně stojí za narůstajícími statistikami onkologicky nemocných pacientů, tedy těch, kteří mají v těle zhoubný nádor.

„Jejich počet rok co rok narůstá, loni jich na okrese Kutná Hora bylo k pětistovce. Nemusí to však nutně znamenat, že český národ je nemocnější. Faktorů, které tato čísla ve statistikách ovlivňují, je totiž více,“ uvedl ředitel kutnohorské nemocnice a zároveň vedoucí onkologického registru na okrese Zdeněk Heřmánek. Podle něj totiž jednotlivá lékařská zařízení mají povinnost hlásit jakýkoliv onkologický nález a to od patologie až po ambulance.

„Kultivovanost těchto hlášení stoupá, systém je propracovanější a je tak zachyceno mnohem více případů, které jsou pak zaznamenávány do statistik. Zhoubné nádory byly i dříve, ale mnohdy se na ně vůbec nepřišlo,“ vysvětlil Heřmánek. Podle něj jsou stoupající čísla ovlivněna také lepší diagnostikou a snadnější dostupností špičkové lékařské péče.

Stoupá také průměrný věk obyvatel. „Čím je člověk starší, tím je větší pravděpodobnost, že se dožije svého zhoubného nádoru. Tak to prostě je. Dříve zase lidé daleko více umírali na infarkt,“ doplnil Heřmánek. Příkladem je podle něj rakovina prostaty u mužů, u níž s věkem rapidně stoupá pravděpodobnost, že se objeví. „To ale neznamená, že na ni pacient musí zemřít,“ řekl Heřmánek.