Chce tak dát prostor hlavně ukrajinským maminkám, aby si mohly najít práci či měly čas vyřídit si na úřadech potřebné záležitosti.
„Chtěli jsme v situaci, která nastala, nějak pomoci. Je pravda, že na začátku jsme si mysleli, že konflikt skončí velmi brzy, že se Ukrajina vzdá. Teď je jasné, že to bude konflikt velmi dlouhý a mnoho Ukrajinců se ani nebude mít kam vrátit,“ řekl na úvod Petr Kolář, který rodinnou firmu provozuje spolu s manželkou.
Z vlastních prostředků
Ač sami nemají nazbyt, protože zaměstnávají lidi se sociálním znevýhodněním, školku nyní provozují z vlastních prostředků.
„Děti mají zajištěné obědy a svačinky. Samozřejmě víme, že je to dlouhodobě neudržitelné. Pevně doufáme, že se podaří školku začlenit do nějakého systému, kde bychom dosáhli na podporu. V úvahu přichází třeba formát adaptační skupiny,“ vysvětlil Kolář.
Školičku pro uprchlíky se zatím zdráhá zpoplatnit, protože řada maminek jsou samoživitelky. Zvládnout v novém prostředí platit nájem za bydlení a školkovné by tak mohlo být nad jejich síly.
Školička je otevřená od 7 do 16 hodin. Fungovat může jen díky dobrovolníkům, kteří se tu u dětí střídají. Ani tohle ale není podle Koláře dlouhodobě udržitelný model a bude potřeba najít do školičky stálé pracovníky, které budou dobrovolníci jen doplňovat.
„Jsme schopni přijmout patnáct dětí, tento týden jich máme přihlášených dvanáct,“ uvedl spolumajitel rodinné firmy. Maličké ukrajinské děti česky neumí vůbec, komunikační bariéru ale mají prozatím vyřešenou. Na „směně“ jsou vždy dobrovolníci tak, aby jeden uměl dobře česky a druhý ukrajinsky, aby dětem dobře rozuměl.
