Proč se ale právě v Čáslavi vedle nápisů ruských v azbuce objevily nápisy právě v polštině? Na to odpověděla Jaroslava Hofmanová: „Je zajímavé, že některé nápisy jsou psané v polštině, vrtalo mi to hlavou a tak jsem se na to táty zeptala. Říkal, že nápisy psali vojáci základní služby z čáslavských kasáren. Ostraváci, kteří mluvili českopolsky. Prý šli večer na vycházku s kýblem bílé barvy a štětcem a do rána Čáslav pomalovali“.

Jaroslava Hofmanová se dále zamýšlí: „Když si ty fotky prohlížím, říkám si, že měl táta docela odvahu tohle fotit, když tu jezdily ruský tanky“. Další vzpomínka je také zajímavá: „Vyprávěl mi, jak tanky vyjely okolo nás na kopec nad čáslavským pivovarem, natočily děla na město a čekaly. Není se čemu divit, bylo tu letiště a tolik kasáren a vojáků“.

Vzpomínky Jaroslava Šimůnka si dovolíme upřesnit. Čáslav a další kutnohorská města a vesnice přijeli „osvobodit“ vojáci polské lidové armády. Konkrétně se jednalo jedenáctou tankovou divizi. Jejich tanky byly označeny bílými „invazními“ pruhy, aby byly odlišeny od československé techniky, která byla totožná. Ve všech státech Varšavské smlouvy byly totiž ve výzbroji tanky sovětské provenience.

Jaroslava Hofmanová po letech fotografie svého tatínka okomentovala: „Když můj táta pořizoval tyhle snímky, bylo mu 27 let a jistě netušil, že zaznamenává okamžiky, které vstoupí do historie nejen našeho města, ale celé republiky. Kdyby ještě žil, jistě by měl velkou radost.“