V obecní kronice je popsáno, jak fungoval: „Střecha se volně pohybovala kolem dokola na kolečkách po okrouhlém trámci na zdi kamenné budovy. Ve střeše byl umístěn silný hřídel opatřený zvenčí čtyřmi šindelem pobitými lopatami. Změnil-li se směr větru, bylo nutno střechu pákou posunout lopatkami proti větru, aby byly vystaveny jeho síle. Střecha se potom upevnila, aby vítr střechou neotáčel na druhou stranu.“

Kronika také vzpomíná, že v suchých letech, když vyschly potoky, byl mlýn požehnáním celého kraje. Ve mlýně se mlela mouka, omílal ječmen na kroupy, drtilo se tu obilí ke krmení panského dobytka. U mlýna byla zřízena i lisovna oleje.

Počátkem 20. století byl mlýn již nefuknční. Střecha podlehla zubu času, zařízení bylo údajně odvezeno. Dnes zbývá jen obvodové zdivo, které stojí na obvodovém pozemku.

A na závěr krátká pověst, která se k mlýnu traduje. Jednoho dne odvedl majitel na pastvu svoji kozu. Aby ji nemusel hlídat a aby se mu nezaběhla, napadlo ho ji přivázat k jedné z lopatek. Jenže co se nestalo… Zafoukal vítr, lopatky se otočily a koza se oběsila.