Kliknutím zvětšíte„Na nejvyšším vrcholku okolí roztěžského stávala již v šedé dávnověkosti tvrz a byla asi dřevěná, která během času zanikla beze stopy. Na témže místě postavil statečný rytíř Bohuslav z Košic hrad, kterýž pojmenován byl Hrad na Strži neboli Černý hrad. Bohuslav z Košic zřídil sobě zde pohodlné obydlí, ze kterého otvírala se čarokrásná vyhlídka na Železné hory, Čáslav, Horu Kutnou, Nové Dvory i daleké okolí kraje čáslavského.
Zříceniny hradu toho byly znatelné ještě roku 1679. Hrad na Strži dal zajisté jméno obci roztěžské, která pod ním na svahu byla založena. Hrabě Jan Špork, který panství malešovské roku 1666 koupil, odstraniti dal zříceniny a vystavěl tam roku 1679 pohodlný lovecký zámek, kterýž jeho následník Bedřich, svobodný pán z Dalberku roku 1827-30 pro své pohodlí upraviti dal.
V loveckém zámku tomto bylo vkusně na ten čas upraveno 30 pokojů, kaple, dvě velké síně, komora na zbraň, kuchyně, spižník a sklepy. Na blízku v lesíku konírny a pod zámkem na svahu severovýchodním zahrada a byt zahradníků.
Po smrti Bedřicha svobodného pána z Dalberku a pána na Dačicích (Morava), Malešově atd. rozdělen byl statek na dva bratry. Panství obdržel starší syn Karel, svobodný pán z Dalberku a ten jal se lovecký zámek upravovati a rozšiřovati. Z loveckého zámku však během opravy povstala takřka zcela nová budova. Plány na přestavbu a přístavbu zhotovil vídeňský architekt Leopold Bauer, pod jehož dohledem stavbu prováděl stavitel Antonín Vepřek z Malešova.
Střed budovy, který zůstal částečně ze starého zámku, jest dvoupatrový, křídla jednopatrová s mansardskou střechou a krytinou eternitovou. Zakončení severního křídla tvoří kaple s krásným mramorovým oltářem. Ze zadní strany jest zaděláno několik goticky sekaných kamenů ze zřícenin hradu Dalberku v Porýnsku, původního sídla říšských svobodných pánů z Dalberku.
V průčelí zámku jsou zasazeny erby svobodných pánů z Dalberku, a to dřívějších a nynějších, dále osm emblémů představujících činnost rodiny, a sice věda, hudba, divadlo, literatura, církev, válka, hospodářství a lovectví.
Přízemí zámku jest zřízeno pro služebnictvo a kuchyně. První poschodí obývá majitel a druhé poschodí slouží hostům.
Zámek jest opatřen vodovodem, ústředním topením, a sice teplou vodou, elektrickým světlem, kteréž při pile malešovské se vyrábí buď pohonem parním, nebo jeli dostatek vody turbínou.
Spojen jest telefonem nejen s ústředí kanceláří, nýbrž i se všemi dvory a hovornami velkostatku. Spíš jest chlazená strojem pro výrobu ledu (kompressor) pomoci tekuté kyseliny uhličité, poháněného proudem elektrickým. Veškerý náklad převyšuje milion korun rakouských v roce 1913. Za zámkem k západu jsou budovy hospodářské, byty kočů, strojní prádelna se sušárnou, konírny, komory na postroje, kůlny na kočáry atd.
Kolem zámku je upraven skromný park s novým vodometem se sochou svatého Antonína Paduánského, kterýž káže rybám. Tento park bude rozšířen zalesněnou částí po straně východní, na Švadlence zvané. Pod zámkem k severní straně jest zahrada zelinářská s ovocnou školkou. Tam umístěny jsou roku 1913 potřebné skleníky.
Restaurovaný zámek jest nyní sídlem rodiny majitele panství. Do Roztěže a zámku vedla jen lépe upravená cesta. Nyní, v roce 1913 a 1914 staví se okresní silnice od Lhoty přes Roztěžské lázně ke vsi a severně okolo zámku přes les, kde se připojuje k silnici malešovsko-košické. Tím získá jihozápadní krajina blízké spojení přes Bylany do Hory Kutné.“
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
