Zastupitelé Petrovic II se proto dohodli s nedalekou obcí Losiny a společnými silami zřídili školu v Losinách. Stále se ale jednalo pouze o školu, ve které se vyučovalo spíše tajně a někteří žáci proto neustále docházeli do Kácova. Tam se však nebylo snadné dostat. Škola byla vzdálená devět kilometrů a zejména v zimních měsících se do ní děti dostávaly jen velmi těžko.

Nebyly to však jen Petrovice a Losiny, které chtěly zřídit blízkou školu. Ozývali se i občané Kasanic, Nových Nespeřic i Starých Nespeřic. Všichni společně uvažovali, jakým způsobem by mohli ve středu těchto všech osad zřídit školu, která by se stala oficiální a veřejnou. Nakonec se obrátili na tehdejšího císaře Ferdinanda, který byl majitelem jednoho z velkostatků. Tam chtěli místní veřejnou školu zřídit. Ferdinand občanům vyhověl a o tom, že se zde bude nacházet škola, se rozhodlo 21. ledna roku 1864.

Tento rok se zde zřídila škola o dvou třídách. Do té spadaly obce Petrovice II, Losiny, Kasanice, Tlučeň, Boštice, Staré Nespeřice, Nové Nespeřice, část Koblásky i část Žderadin. Trvalo ale ještě další tři roky, než se začaly děti ve škole učit. Budovu totiž čekalo ještě schválení školy královéhradeckou konzistoří.

Smlouvu se podařilo všem zmíněným obcím sepsat 28. května roku 1867. Po sepsání smlouvy zastupiteli všech obcí, patrona církve i okresního úřadu, se stanovilo, které povinnosti se přenášejí na obce, které byly do této nové školy přičleněny, a které se přenášejí na patrona. Za stavební místo pro budovu školy a zahradu bylo zvoleno nejvhodnější místo, které zastupitelé obcí našli. Jednalo se o dům číslo popisné osm. Stavba stála celkem 11 tisíc 659 zlatých. Z knih a kronik se bohužel nedochovalo, kolik dětí školu navštěvovalo, jejich počet se ale zcela jistě zvyšoval. 11. července 1898 bylo zemskou školní radou povoleno otevřít třetí třídu.

Prvním učitelem v této škole se stal kácovský podučitel Josef Kahoun, který zde také působil zároveň jako řídící učitel do roku 1896. Mezi další učitele, kteří zde působili, patřil například Emanuel Klimpl, Otakar Nigrin či Alois Procházka. Žáci ve škole měli spoustu činností a aktivit. Jezdily i na školní výlety. Podívali se například do Krkonoš či k Máchovu jezeru.

Oblíbeným se taktéž stal školní kroužek, ve kterém dělali žáci pokusy s různými hospodářskými plodinami. V tomto roce bydlelo v těchto obcích celkem 84 dětí, což dokládá kronika obce. Funkci ředitele školy v těchto letech zastával Antonín Kommers. Ten však onemocněl a nebyla za něj sehnána náhrady. Děti se tak chodily do petrovské školy vyučovat pouze na půl dne. Ve škole je vyučovala manželka nemocného ředitele. Tehdy toho hodně promeškaly. Škola v Petrovicích II byla definitivně uzavřena v roce 1976. Poté však prošla rekonstrukci a v současné době nechátrá a bývá využívána. „V minulosti byla budova bývalé školy prodána. Nyní slouží k rekreačním účelům a má soukromého majitele," podotkla starostka Petrovic II Marcela Dejlová.