Většinou jde o pozemky, často pole nebo lesy, ale třeba i kus silnice nebo chmelnice. Nyní se o ně mohou ucházet města a vesnice.

Jak může zůstat pozemek bez majitele?

Jak může zůstat pozemek bez majitele? Podle vysvětlení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) má nemovitost nedostatečně identifikovaného vlastníka v případě, že v katastru chybí některé z podstatných údajů, jimiž jsou celé jméno, datum narození a přesná adresa posledního trvalého pobytu. Majitel tak sice může být v katastru zanesen, zápis však nevede k jeho jasnému určení. Loni řešil ÚZSVM v Česku rekordní počet nemovitostí s neznámými vlastníky, skoro 140 tisíc pozemků a přes dva tisíce staveb.

Martina Skala - Canyon de Chelly
Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře otevírá novou sezónu čtyřmi výstavami

Na Kutnohorsku zůstalo přesně 5636 nemovitostí, které nemají ani po uplynutí desetileté lhůty po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka. Většinou jde o ornou půdu, lesy, zahrady nebo travnaté pozemky, ale také o vodní plochy nebo koryta vodních toků, ovocné sady, chmelnice. Nebo dokonce o kus silnice. V menšině jsou zastavěné plochy, často jde ovšem o zbořeniště. Odkud pocházeli poslední zaznamenaní majitelé? Mnohdy ze stejných měst a vesnic, kde se nemovitosti nacházejí, na seznamu z Kutnohorska jsou ale u jejich jmen třeba i Praha, České Budějovice nebo Chlumec nad Cidlinou. Ale také Německo, Argentina, Austrálie a další země.

Nemovitosti přešly na stát

Převážně byli posledními známými vlastníky nemovitostí v regionu fyzické osoby, jen v osmnácti případech šlo o osoby právnické, například národní výbory, strojní a traktorové stanice nebo Sokoly. Pozemky, u kterých do prvního dne tohoto roku nebyl jistý majitel, přešly na stát. Nejdříve se o ně mohou ucházet státní instituce, až pokud zůstanou ležet ladem, může je ÚZSVM dále nabízet. Většina starostů na Kutnohorsku, které Deník oslovil při bleskovém průzkumu, nebyla příliš sdílná. Ze shodných příčin: o některé z pozemků se obce zamýšlejí ucházet, nechtějí být ale konkrétní v obavách, že by jim je někdo mohl vyfouknout.

Získat pozemky může být složité

„Určitě víme, že o jeden z pozemků bychom stáli,“ potvrdila Deníku starostka Krchleb Bohumila Jeřichová, další podrobnosti však neprozradila s vysvětlením, že chrání zájmy obce. V Krchlebech a především v jejich další části Chedrbí je v seznamu dlouhá řada nemovitostí, především orná půda a travnaté plochy. Starostka zároveň připomněla, že pro obce je dost náročné naplnit všechny stanovené podmínky, neboť využití pozemků musí být ve veřejném zájmu a účel má být v souladu s územním plánem. „Jenže územní plán vznikl už před lety a navíc jsme donedávna netušili, o které z pozemků bude možné se ucházet,“ poznamenala Jeřichová.

Hasičský bál ve Chmelišti na Kutnohorsku 27. ledna 2024.
Hasiči z Chmeliště nejen pomáhají v nouzi, ale dokáží se i pořádně bavit

Ani ve většině dalších obcí na Kutnohorsku možný zájem o nemovitosti propadlé státu dosud neřešili. Patří mezi ně i Žleby, kde je seznam rovněž dost dlouhý. Tamní starostka Ludmila Záklasníková ale Deníku řekla, že zatím nemá obec zájem o žádný konkrétní pozemek. Jednou ze zdánlivých rarit seznamu je travnatý pozemek v Sudějově, jehož posledním známým majitelem byl Místní národní výbor v Uhlířských Janovicích. „Kdysi při převodu majetku z Uhlířských Janovic na Sudějov došlo k nějakým chybám, kdy části pozemků nebyly převedeny,“ vysvětlil sudějovský starosta Michal Roubíček, podle kterého se obec o některé z opuštěných nemovitostí uchází a nyní čeká, zda je získá.

Kdo by objevil v seznamu sebe nebo své příbuzné až nyní a chtěl ještě pozemky získat, musel by se už obrátit na soud. „Pokud někdo do 1. ledna 2024 nepodal k příslušnému okresnímu soudu žádost o dodatečné projednání dědictví, má pouze možnost domáhat se majetku žalobou na určení vlastnického práva,“ potvrdil ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Martin Mottl.