Některým už se pak znovu dovolat nepodařilo. Aby ne, když aktuálně vyřizují i desítky hovorů denně, do toho očkují proti chřipce a vyšetřují další pacienty.

Své o tom ví i kutnohorská praktická lékařka Hana Ebel Šroňková. „Pacienti se mi dovolají a já jsem ráda, že volají, chci s nimi mluvit. Jen to vždy nejde takříkajíc na první dobrou. Mám přes 80 telefonátů denně, navíc, když zrovna třeba očkuji, nemůžu telefon hned zvednout,“ předeslala lékařka.

Současná situace z pohledu praktického lékaře se podle ní dá shrnout jedním slovem: panika. „A ta nikdy nepřinesla nic dobrého. Lidé jsou zbytečně vyděšení, bojí se,“ zdůraznila praktička, podle které chybí ujištění ze strany státu, že má nějaký plán a především rezervy. „Vůbec nechci zpochybňovat existenci covidu-19. Ta nemoc tady je, ale způsob referování o ní je špatný. Lidé by měli používat zdravý rozum, nestresovat se. To všechno jen zhoršuje,“ dodala lékařka.

Lidé, kteří se necítí dobře, by podle ní měli postupovat ohleduplně. „Zavolat svému praktikovi a domluvit se na dalším postupu. Pokud člověk není dušný a sotva nelapá po dechu, pak opravdu není nutné volat si hned rychlou záchrannou službu, protože má strach, že skončí v polní nemocnici. Jenže taková je dnes bohužel realita. Stejně tak není nutné dožadovat se okamžitě testů, pokud se potkám s covid pozitivním člověkem na ulici nebo mi v telefonu pípne e-rouška,“ dodala.

Také dětští lékaři mají plné ruce práce. „Dostupnost je zatím mezi dětskými lékaři bezproblémová. I v neakutních případech. Část péče jsme se naučili léčit na dálku, takže časový prostor v ordinaci najdeme. Při pečlivém dodržení hygienicko – epidemiologických opatření provádíme i preventivní prohlídky, očkování, dispenzární péči a podobně,“ uvedl dětský lékař Bohuslav Procházka.

Pokud rodič zjistí, že jeho dítě má teplotu a není mu dobře, měl by postupovat rozumně. „Stále trvá to, že pokud dítě onemocní, je mu nejlépe v posteli, s dostatkem tekutin, výplachy nosu a pravidelným větráním,“ potvrdil Bohuslav Procházka. Stále podle něj platí i to, že lékaře je třeba kontaktovat v případě horečky trvající tři a více dní, nebo pokud je přítomná dušnost, apatie, vyčerpávající kašel, opakované zvracení, výrazné bolesti hlavy či výsev vyrážky.

Jen na základě klinického vyšetření dítěte nelze prý rozeznat onemocnění covid-19 od ostatních respiračních infekcí. „Kromě celkem specifického příznaku ztráty čichu a chuti. Testy provádíme především u dětí s několik dní trvajícími teplotami, kašlem a dušností. Z epidemiologického hlediska odesíláme děti z rozhodnutí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje,“ doplnil.

Připravované testování přímo v ordinacích praktiků není podle Bohuslava Procházky tak jednoduché. „Role se nezříkáme, jsou tady ale věci, které nejsou připraveny. Ať už jde o technické zajištění, databáze nebo právní otázky. Zjednodušeně řečeno, je třeba vytvořit nějakou centrální kuchařku, ta ale ještě není hotová,“ řekl.