"Toto nepříliš pozitivní jubileum je nutné si připomenout a vzpomenout tak na pohnutou historii jedné z nejstarších částí dnešní Kutné Hory – Sedlce. Připomínkový program vypálení sedleckého kláštera měl připadnout na víkend 23. – 25. dubna, vzhledem k epidemiologické situaci ho bohužel nebude možné v tomto termínu realizovat. Celý program čítající přednášku ředitele Národního památkového ústavu Jana Žižky, koncert Biblických písní v podání operního zpěváka Národního Divadla Jakuba Hrubého a varhaníka Viktora Darebného, přesunujeme na neurčito," uvedla za organizátora vzpomínkové akce ředitelka organizační složky sedlecké farnosti Radka Krejčí.
play_fill
Taktéž již nainstalovanou výstavu fotografií od Josefa Čáslavi v podkroví katedrály „Kutnohorsko – Kolínsko známé i neznámé“ bude možné zhlédnout až po otevření katedrály veřejnosti.
I přes nepříznivou epidemiologickou situaci však plánuje Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec alespoň distanční připomínku této tragické události. A tak bude v okně v průčelí katedrály v týdnu od 19. do 25. dubna symbolicky rozsvíceno červené světlo.
V oknech sedleckého informačního centra budou od 19. dubna do konce května nainstalovány grafiky od Jiřího D. Dostála z publikací Sedlec a Tabačka, které mapují proměny areálu sedleckého kláštera od jeho vzniku až do období velké rekonstrukce z přelomu 17. a 18. století.
"V den tragédie, tedy v sobotu 24. dubna, bude v 19:00 hodin na YouTube kanále farnosti (Sedlec – Kutná Hora) uveřejněn koncert klasické hudby v podání mladých hudebníků ze sedlecké farnosti," doplnila Radka Krejčí.
Původní program plánuje organizátor realizovat, jakmile to epidemiologická situace umožní.
Fotogalerie: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci
Žižka nechal vojákovi nalít roztavené stříbro do krku
Podle pověsti byl sám Žižka natolik očarován nádherou katedrály Nanebevzetí Panny Marie, že ji přikázal uchránit. Následně však odjel do blízké Čáslavi a někdo z vojáků jej neuposlechl. Byl tak zahájen útok. Všichni mniši byli zavražděni, střecha katedrály zapálena, následně se zřítila a torzo obvodových zdí zůstalo neopravené stát následujících 300 let.
A co se podle pověsti stalo, když se Žižka vrátil zpět a našel katedrálu v troskách? Pobídl své muže, aby se přihlásil ten, kdo z nich útok zahájil, že mu vyplatí tolik stříbra, které mu vystačí do konce života. Voják se přihlásil a Žižka mu nechal nalít roztavené stříbro do krku.
Život se do kláštera vracel velmi pomalu a samotnou katedrálu se podařilo oživit až na přelomu 17. a 18. století, kdy se její rekonstrukce ujal geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel.
V roce 1995 byla katedrála zapsána na seznam UNESCO a o několik let později byla při nákladné rekonstrukci opravena a otevřena veřejnosti. Od té doby zájem o tuto mimořádně vzácnou památku stále stoupá, a tak se právem řadí mezi nejnavštěvovanější památky Kutné Hory.
Nejnavštěvovanější památka nejenom Kutné Hory, ale celého Středočeského kraje – kostel Všech svatých s kostnicí, byl od svého vzniku na konci 14. století také součástí cisterciáckého kláštera. Ani tato památka neunikla husitskému běsnění, při kterém pravděpodobně došlo k statickému narušení celého objektu.
