Když před sedmi lety kutnohorský lékař Michal Moučka objevil první pozůstatky dinosaura v České republice, byla to pro vědce velká senzace.

Letos chtějí paleontologové vyrazit znovu do terénu, aby po letech půstu konečně našli další pozůstatky veleještěrů. V místech, kde amatérský hledač zkamenělin Moučka nalezl čtyřicet centimetrů dlouhou stehenní kost iguanodona, totiž pečlivé výzkumy objevily již jen drobky. Drobný, neidentifikovatelný zlomek kosti, snad z žebra, a v roce 2005 pak v sousedním lomu článek prstní kosti.

Chudé výsledky hledání ještě zvýraznily, jak velký unikát vědci v nálezu Michala Moučky z lomu severně od Nové Lhoty získali. „Na Kutnohorsku bychom podobný nález absolutně nečekali. Tato oblast je tvořena mořskými křídovými usazeninami. A dinosauři, jak je známo, byli suchozemští tvorové,“ říká paleontolog Martin Košťák. Z moře tu vystupovaly jen malé ostrůvky. „To, že se kost našla v jejich příbřežních plážových píscích, je opravdu zázrak,“ dodal Košťák.

Rekonstrukce skonu veleještěra

Vědci se na základě výzkumu kosti pokusili zrekonstruovat poslední hodiny života dinosaura, kterého zařadili mezi iguanodony. Ti žili ve stádech a pohybovali se po čtyřech. „Na kostech se našly otisky zubů, které odpovídají menším, útesovým druhům žraloků,“ říká paleontolog Martin Mazuch. Z toho vědci usuzují, že dinosaurus zahynul na ostrově, odtud ho voda odnesla do moře, kde jeho mršinu roztrhali vodní dravci. Zbytky pak vlny za bouře vyplavily na písečné pobřeží.

Jak si mohou být vědci po 95 milionech let jistí, že kost patří právě ještěrům? „To, že to je dinosaurus, a jaký to je dinosaurus, nám ukazuje tvar a morfologie kloubů, úponů a výběžků, i mikrostruktura v průřezu kosti. Podle ní se dá usoudit, že šlo o teplokrevného živočicha. V tomto období byli teplokrevní pouze někteří dinosauři, ptakoještěři a první savci,“ říká paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea. Velikost a struktura kosti podle něj jednoznačně ukazuje na dinosaury.

Zda vědci výzkum naplno obnoví, bude záviset na tom, zda získají grant.

Místo pevniny samá voda

Česko před miliony let: mělké moře a pláže jako v Bibione

I po letech intenzivního pátrání vědců zůstávají dvě lokality z Kutnohorska jedinými místy na celém území České republiky, kde se podařilo zbytky dinosaurů najít. Proč je v Česku tak málo nálezů pozůstatků dinosaurů?

Vysvětlení je jednoduché. Dinosauři tu prakticky neměli kde žít. Velkou část území současné republiky totiž před 95 miliony let pokrývalo teplé a mělké moře. Zemi tenkrát postihla obrovská potopa, která nemá v dějinách planety obdoby.

„Došlo k rozsáhlému zaplavení světadílů. Více než třetina kontinentů a souší byla zatopena mělkým mořem,“ říká Stanislav Čech z České geologické služby. „Hladina moří se zvedla až o 250 metrů nad současnou úroveň. Je to největší zdvih v historii naší planety,“ doplnil paleontolog Martin Košťák.

Ještěři obětí pravěkých žraloků

Z jednotlivých hor postupně zůstaly nad hladinou pouze izolované vrcholky, které vyčnívaly nad oceány. Právě ty se staly pro dinosaury posledním útočištěm, ale zároveň i pastí.

„Z malých ostrůvků dinosauři mohli těžko přeplavat na druhé ostrovy. Pokud by se jim to přece jenom podařilo, okolní žraloci by je napadli a s chutí by si zpestřili stravu,“ dodává geolog Čech.

Kromě několika malých izolovaných ostrůvků s velkými písečnými plážemi, jaké nyní turisté znají z italského střediska Bibione, vyčnívaly z oceánů na území Čech jen dva větší ostrovy: Lužické hory a Krkonošsko-jizerský masiv. Neexistovaly ani Jeseníky, Krušné hory či České středohoří. Dál na jihu se nacházel výběžek velkého středoevropského ostrova.

Slaná voda a dva velké ostrovy

Dnešní Praha, Brno, Ostrava, ale i Mnichov či Vídeň ležely hluboko pod hladinou moře. Zatopení Česka oceánem přitom nebylo žádnou krátkou epizodou. Mělké a dobře prosvětlené moře na našem území zůstalo dlouhých dvacet milionů let. S ním i neuvěřitelné rostliny a živočichové – řasy, mušle a žraloci, ale i obrovští podmořští ještěři jako mosasauři a plesiosauři. Zkameněliny těchto ještěrů s dlouhým hadovitým krkem našli paleontologové například i v lomech na Bílé Hoře v Praze.

A proč k dramatické potopě došlo? Za změnami nestály změny klimatu, které hrozí zvednout hladiny moří v současnosti, ale pohyby žhavého magmatu na mořském dně. Ty vedly ke vzniku mořských hřbetů, které na miliony let vytlačily obrovské masy vody z oceánů na pevninu.