„V letošní etapě byly provedeny restaurátorské práce od úrovně nad vrcholem oblouků otevřeného arkádového podloubí až po vrchol štítu. Náklady se vyšplhaly na 963 tisíc korun. Dotace na tuto etapu z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Ministerstva kultury činila 600 tisíc korun,“ uvedla Jana Jelínková z Odboru památkové péče, školství a kultury kutnohorského městského úřadu.

Druhá etapa prací, která bude zahrnovat arkádové podloubí a vnější úsek od vrcholu oblouků po úroveň chodníku), vyjde na 819 tisíc korun.

Komplikace s trusem

Restaurátorské práce na Kamenném domě prováděla restaurátorka Eva Fajmanová spolu se svými kolegy. Ti se museli v průběhu prací potýkat s nešvarem, který sužuje řadu kutnohorských památek: holubím trusem.

„Holubince nám velmi komplikovaly práci. Nejen před začátkem restaurování, ale i v jeho průběhu. Jen co jsme něco očistili, byl tam holubí trus za chvíli znovu. Dokonce se v průběhu restaurování podařilo holubům na domě udělat hnízdo a do něho snést vejce,“ popsala trable Fajmanová.

Podle ní by nebylo od věci zredukovat počet holubů ve městě. „Vím, že to ale není jednoduché. Umístění bodel a sítí na jednu stavbu znamená, že se holubi přestěhují jinam, třeba i obyvatelům na balkóny. Chtělo by to nějaké komplexnější řešení,“ dodala Fajmanová.

Přemnožení holubi

Kutná Hora si přitom začátkem letošního roku odchyt přemnožených holubů zaplatila. „Podařilo se odchytit kolem čtyř stovek holubů. Odchyt bychom rádi zopakovali i v příštím roce, dávali jsme si požadavek do rozpočtu. Bude záležet na zastupitelích, zda-li nám potřebné finance schválí,“ uvedla vedoucí technického oddělení Městského úřadu Kutná Andrea Bodišová.

Jenže podle Jany Jelínkové letošní odchyt holubů příliš účinný nebyl. „Holubů je stále čím dál víc. Z důvodu zabránění znečišťování fasády od holubů, jejich sedání a hnízdění byla osazena na čelní fasádu Kamenného domu bodla. Použití sítí na tuto čelní fasádu nám Národní památkový ústav nepovolil, protože by se musela na fasádu osadit kovová konstrukce a mezi ní napnout sítě, tato konstrukce by se pohledově značně uplatňovala. Proto jsme alespoň použili bodla a uvidíme jak se osvědčí, samozřejmě je nutné provádět jejich pravidelné čištění a případné doplňování,“ popsala ochranu před holuby Jelínková.

Osazení bodel na zrestaurovanou čelní fasádu stálo 200 tisíc korun. Jenže holubi se přestěhovali jen o kousek dál. „Poměrná část holubů se usídlila na střeše Spolkového domu a kostele sv. Jana Nepomuckého v Husově ulici. Sedí tam, kde se dá, a často se perou o místa, chodník podél kostela je jedno hnojiště,“ doplnila Jelínková.

Historie Kamenného domu Dům ve zhruba dnešní dispozici vznikl v letech 1485 - 1499 a stavebníkem byl měšťan Prokop Kroupa z Chocemic, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu, což znázorňují rytíři na štítě. Původní sochařské prvky byly zhotoveny mistrem Brikciusem Gauskem z kutnohorského vápence.

Dům byl upraven roku 1839 a regotizován architektem Láblerem v letech 1900 - 1902. Při obnově na přelomu století byla snesena většina původní sochařské a reliéfní výzdoby a vyměněna byla i řada konstrukčních prvků z kvádrového zdiva. Snesené prvky byly nahrazeny kopiemi a volnými rekonstrukcemi z hořického pískovce. Autorem většiny nových soch a reliéfů je profesor J. Kastner.

Naposledy byl objekt restaurování v roce 1997 akademickým sochařem Josefem Pospíšilem.