Olga Lomová, Kutná Hora

Olga Lomová se i navzdory nepříznivému osudu rodiny za války a podlomenému zdravotnímu stavu v Domově Barbora v Kutné Hoře podílí na různých činnostech pro klienty domova. V deseti letech dostala dětskou obrnu, která postihla hlavně ruce. Přesto se naučila rukama dělat vše, včetně vaření a háčkování. Udělala si zkoušky na elektrický invalidní vozík, aby mohla své kamarády z domova vozit na procházky. Srší z ní energie i stále dobrá nálada.

Miloslava Nevolová, Kutná Hora

K práci v domově seniorů se Miloslava Nevolové dostala po mateřské dovolené, pracuje zde již jedenáct let. Na práci ji nejvíce baví kontakt s lidmi, který ji pravidelně dobíjí. Miloslava Nevolová totiž vidí, že to, co lidem věnuje, to jí oni jí vrátí zpět. Neustále se podílí na různých akcích, které domov pořádá. Baví se s klienty v dílničce i společenské místnosti činnostmi jako je pečení či pletení. Vyráží i na výlety, například na tradiční výstavu do Lysé nad Labem.

Stanislava Sovová, Kutná Hora

V současné době pracuje Stanislava Sovová v rodinných centrech jako dobrovolnice. Díky nabídce, kterou jí nabídlo centrum Špalíček, má možnost bližšího kontaktu s dětmi i jejich rodiči. Působí jako lektorka kurzů Masáže dětí a kojenců, Soví dílničky a Malý záchranář. Velkou motivací je pro Stanislavu Sovou dětský úsměv. Je moc ráda, když může děti správně podpořit v jejich prvních krůčcích do světa. S dětmi si ráda povídá, zpívá, hraje, tvoří a tráví s nimi svůj čas.

Josef Břečka, Zruč nad Sázavou

K lidem má Josef Břečka odjakživa vřelý vztah. Osm let pracoval jako státní trénér české reprezentace tělesně postižených v Kladrubech u vozíčkářů. Nyní už bude za chvíli rok pracovat jako aktivizační pracovník domova seniorů ve Zruči nad Sázavou. Nejvíce ho na práci se seniory baví to, jak se jim lesknou oči a mají radost z toho, že žijí normálně. Josef Břečka klienty rád rozveselí a připraví jim nějakou zábavu. Každý týden společně pořádají výlet či akci.

Jana Kučabová, Zruč nad Sázavou

Už z fotografie je vidět, že Jana Kučabová je velice optimistickým člověkem, kterým je i přesto, co vše si v životě musela prožít. Původním povoláním je mzdová účetní, bohužel práci kvůli nemocem, které ji postihly vykonávat nemůže. Přesto si zachovává svůj optimismus, ráda pomáhá druhým a všechno bere s nadhledem. Její touha pomáhat je velice silná a milující. Léčí se s epilepsií, má cukrovku, přesto nikdy svůj boj nevzdala a je veselou a upřímnou osobou.

Štěpán Poglár, Vrdy

Štěpán Poglár pracuje od roku 2013 na chirurgii v Hradci Králové jako radiologický laborant. Ve své práci přebírá případy přímo od záchranářů. Pracuje jak s malými dětmi, tak s dospělými. Dětem pomáhá i po psychické stránce. Snaží se je podporovat a mluvit s nimi jako kamarád. Je pro ně obrovskou oporou i v těch nejtěžších chvílích. Svou nominaci do Řádu Srdce si ale vysloužil i za záchranu člověka, který přímo na ulici dostal epileptický záchvat.

Marie Štorková, Kutná Hora

Marie Štorková byla ředitelku Pečovatelské služby Kutná Hora, kde pracovala až do září roku 2011. Práce se seniory se jí vždy velmi líbila. Za jejího vedení se pečovatelská služba pozvedla a rozšířila i do ostatních obcí v blízkém okolí Kutné Hory. Marie Štorková byla vždy vedena svými rodiči k úctě ke starším lidem a to samé učila s manželem své děti, kterých má pět. Na její cestě životem jí pomáhá i její velký víra v Boha.

Běla Hejná, Kutná Hora

Běla Hejná se po celý život věnuje lidem, kteří potřebují jak psychologickou podporu, tak konkrétní radu a pomoc. Bez ohledu na čas vždy pomohla a pomáhá svým lidským přístupem těm, kteří se ocitli ve svízelné životní situaci. Své lidské i odborné zkušenosti poskytuje od roku 1997 sportovcům v České nadaci sportovní reprezentace. Jako členka Rady Konta Bariery v nadaci CHARTY 77 se věnuje handicapovaným a v Domově Elišky Purkyňové v Praze také seniorům.

Jaroslava Hoffmanová, Čáslav

Jaroslava Hoffmanová stíhá rozdávat radost přes své povídky, poukazovat na nešvary přes svůj blog, dávat sílu pozůstalým, zapojovat se do kulturního života v regionu a nezištně pomáhat potřebným. O letošních prázdninách myslela na nevidomé a věnovala jim svoji knihu „V sevření osudu" a sbírku povídek nazvanou „Pozvání na svatební hostinu" do digitální knihovny pro zrakově postižené a nevidomé. Nyní pracuje jako řečník u pohřební služby.

Eva Koudelová, Filipov

Eva Koudelová pracuje jako pracovník v sociálních službách ve společnosti Alzheimercentra Filipov. Její náplní práce je pečovat o osoby s Alzheimerovou chorobou a zkvalitnit jim poslední životní období. Lidé s demencí nejsou často schopni verbálně komunikovat, o to víc však vnímají atmosféru kolem nich. Za dobu, co ve Filipově pracuje, se Evě Koudelové nestalo, že by se do práce netěšila. Snaží se klientům co nejvíce zpříjemnit život. Péče o klienty ji obohacuje.

Věra Suchá, Kutná Hora

Věře Suché lékaři diagnostikovali v osmnácti letech roztroušenou sklerózu, kvůli které se začala zajímat o všechno, co tato nemoc obnáší. Šla si za svým cílem, začala studovat vysokou školu ošetřovatelství a fyzioterapii a věnovat se pacientům. Založila regionální pacientskou organizaci věnující se pacientům s roztroušenou sklerózou Roska. V roce 2011 vyhrála titul Sestra roku, do kterého ji nominovali pacienti. V její práci ji doprovází lidský přístup a otevřenost.

Dušan Lapáček, Kutná Hora

Když Dušanu Lapáčkovi zavelí intuice k aktivitě, rád dělá dobré skutky. Přináší mu to radost a užitek druhým lidem, z čehož má poté dobrý pocit. Dušan Lapáček rád pomáhá druhým v nouzi, což bere jako automatickou věc. Stojí si za tím, že někdy k pomoci postačí úplná maličkost, například jen to, že se na druhé vřele usměje. Pracuje v kreativní agentuře s digitální tiskárnou. Ve volném čase se věnuje rodině, chodí na procházky a hraje na kytaru a klavír.

Petra Hnátová, Paběnice

Petra Hnátová založila sdružení, které je dnes již zapsaným spolkem. Impulsem bylo, že nepřijali jejího syna do bezbariérové školy. Začala hledat možnosti, jak udělat Základní školu Jana Palacha, kam byl její syn přijat, bezbariérovou. Tak vznikla organizace Cesta životem bez bariér. Mezitím se rozjížděla výuka plavání pro plavce s handicapem. Nyní se Petra Hnátová věnuje i pobytovým akcím, mezi které patří například sportovní soustředění či integrovaný tábor.

Jaroslava Bruthansová, Krchleby

Jaroslava Bruthansová je milovníkem starých časů první republiky a skanzenů. Na druhou stranu si bez vymožeností dnešní doby nedokáže svůj život představit. Za tuto aktivitu byla nominována. Podařilo se jí ve spolupráci s obecním úřadem obnovit tradici Stavění máje, pořádají Pálení čarodějnic, drakiádu i Pohádkový les pro děti. Od loňského roku je v Krchlebech taneční kroužek místních žen Kočky z Krchleb. Ráda by poděkovala všem, kteří jí pomáhají.

Dagmar Strbíková, Miskovice

Život Dagmar Strbíkové je neustále spjatý s Miskovicemi, do kterých se vždy ráda vrací. Pravidelně sem dojížděla k rodičům i do místní knihovny, která je jejím osudem již téměř 40 let. Převzala ji v lednu roku 1976. Kvůli zdravotním komplikacím musela již v mládí pozměnit své plány a na střední knihovnickou školu se nedostala. Svůj sen si ale později splnila a školu si dodělala dálkově. V životě ráda pomáhá všem lidem okolo sebe.

Pravidla hlasování a webovou anketu naleznete ZDE