Děti byly z alternativní školy tak nadšené, že její pozdější uzavření kvůli pandemii koronaviru doslova obrečely. To ale netušily, že se jim výuka v kontejnerech o poznání protáhne. Na dvě zimy.

„Nakonec v buňkách musely děti neplánovaně vydržet rok a půl. Dnes už jsou zpátky v hlavní budově školy, kterou se nám nakonec podařilo zkolaudovat. V půli března jsme se stěhovali a na první jarní den 21. března se děti začaly v opravené škole učit,“ řekl nyní už bývalý místostarosta Žlebů Pavel Suchánek. Na svůj post rezignoval ze zdravotních důvodů 29. března.

Důvodem, proč se návrat dětí do žlebské základní školy protáhl, byly potíže se stavební firmou, která po obci požadovala navíc 7 milionů korun. Obec si přitom na získání dotace, stejně jako na ohlídání stavby a termínů najala firmu Artender. Tu vlastní bývalý náměstek hejtmana Miloše Petery a současný starosta Cerhenic na Kolínsku Marek Semerád, který bývá označován za "Rathova muže." V době vlády nyní odsouzeného hejtmana byl „vyslancem“ Středočeského kraje při EU v Bruselu, což se stalo předmětem kritiky tehdejší opozice.

'Kontejnerová' Základní škola ve Žlebech. Na snímku ředitelka Marcela Palošová.
Ve Žlebech se pustili do nákladné opravy základní školy. Koronaviru navzdory

Právě Suchánek byl tím, který na problém s oběma firmami upozorňoval a peníze navíc odmítal zaplatit. „Až do mého odstoupení obec nezaplatila ani halíř navíc. Sehnal jsem veškerou dokumentaci potřebnou pro kolaudaci, protože nám ji firma odmítla předat. Další dění v souvislosti s touto kauzou mi od 29. března nepřísluší komentovat a ani nevím, jak se vyvíjí,“ dodal Suchánek.

Starostka Žlebů Ludmila Záklasníková uvedla, že kauzu mají nyní v rukou právníci. „Jsme ve sporu, odmítáme zaplatit cokoliv navíc. Je to nyní na právnících,“ řekla starostka.

Podle ní si obec žádné vícepráce neobjednala. „A stavební dozor mě na ně neupozornil, což měl. Když se dává lino, poznám, že se dává lino, ale už ne to, že je jiné a dražší. Vždy, když jsme na nějaké stavbě v obci měli podobnou situaci, sešli jsme se i se stavebním dozorem a odsouhlasili, že může jít místo původně plánované trubky jiná, dražší. Třeba kvůli nedostatku materiálu na trhu,“ vylíčila starostka.

O tom, že má stavební firmě Polabská stavební CZ zaplatit za vícepráce 4 miliony korun se dozvěděla den předtím, než měla stavbu převzít. „A stavební dozor dal výpověď. Odmítli jsme jako obec cokoliv navíc zaplatit a převzít bez stavebního dozoru a objednali si audit. Ten zjistil, že ne vše na stavbu bylo dodáno tak, jak mělo,“ dodala starostka.

Ilustrační foto
Kraj porcuje své peníze: Stovky milionů mají jít do silnic, stovky na energie

Další tři miliony korun obec dluží Polabské stavební za práce, které odvedené byly a jsou řádně ve smlouvě. „Ty také jsme ochotni zaplatit, ale jde o peníze, které se vždy platí až na konci po předání stavby. Ta ale papírově dokončena nebyla, nedostali jsme od stavební firmy žádnou předávací dokumentaci. Abychom mohli školu zkolaudovat, vše sháněl pan místostarosta,“ popsala Záklasníková.

„Jako firma se mediálně k akcím, které provádíme, zásadně nevyjadřujeme,“ uvedl pracovník sekretariátu Polabská stavební cz na dotaz, proč chtějí po obci zaplatit 4 miliony za vícepráce, když si je obec neobjednala. Své jméno prozradit nechtěl.

O vyjádření redakce požádala i majitele firmy Artender Marka Semeráda, jehož firma měla zajistit, aby rekonstrukce žlebské školy proběhla takříkajíc na klíč - od projektu přes získání dotace až po stavební dozor. Rathův muž Semerád pomáhal získávat obcím dotace, ale podle serveru Seznam Zprávy se některé z nich pak dostaly do problémů. Například v severočeském Úštěku podle serveru odhadují navýšení rozpočtu při rekonstrukci kina na 12 milionů korun.

Žleby si podle Semeráda další práce objednávaly. „V tom tkví celý spor. Vícepráce nebyly součástí původního projektu, ale obec si je objednávala a pak za ně odmítla zaplatit. My jsme jako firma dělali, co jsme mohli,“ řekl Semerád, který mimochodem na dozor opravy školy poslal pracovníka své radnice, který se v hlavním pracovním poměru stará v Cerhenicích o obecní vodovod.

Kdo je Marek Semerád?

Narodil se v roce 1978.

Svou politickou dráhu spojil s ČSSD, do komunální politiky vstoupil jako člen zastupitelstva městyse Cerhenice; nyní je v Cerhenicích starostou, naposledy kandidoval jako nezávislý na za sdružení Máme rádi Cerhenice 2018.

Do krajského zastupitelstva byl poprvé zvolen v roce 2008 – a téhož roku se také stal ředitelem zastoupení Středočeského kraje při EU v Bruselu, což se stalo předmětem kritiky tehdejší opozice (poukazující mimo jiné na jeho vazby s tehdejším hejtmanem Davidem Rathem z ČSSD).

V roce 2012 za hejtmanského působení Miloše Petery z ČSSD se náměstkem hejtmana.

Na profesní sociální síti LinkedIn se představuje jako jednatel společnosti Artendr nabízející dotační poradenství pro veřejný i soukromý sektor a administrující veřejné zakázky.