S nápadem uspořádat ji ve staré huti František přišla společnost Jiná vesta. „Stará huť má své kouzlo. Je to ideální místo,“ uvedl kurátor výstavy Milan Štědra.

Historie nejstaršího sklářství v Sázavě a Posázaví sahá do osmnáctého století do období baroka. V té době se sklo začínalo dostávat i do měšťanských rodin, přestalo být luxusem a sklárny rostly jako houby po dešti.

Kolem městečka Sázava vyrostly hned čtyři hutě. Na Nechybě, v Ostředku, v Xaverově, té se říkalo Choratická huť, a nejmladší pak byla v Poříčku. Právě o ní se nedochovalo příliš písemných záznamů. To vše je na mapě českošternberského panství, kde huť zachytil Antonín Zástěra. „Většinu ilustračních snímků malovala moje dcera, zbytek exponátů jsou pozůstatky této huti, které tu byly, půjčily nám je sklárny,“ zmínil Štědra. Exponáty doplní také ukázky sklářského řemesla. „Bude tu pracovat malá sklářská huť. Návštěvníci uvidí broušení skla, rytí, ale i ukázky výroby nad kahanem. Navíc tu bude v patře skleněná galerie obsahující tavenou plastiku Zdeňka Lhotského, šperky Evy Dědečkové nebo velké skleněné obrazy,“ vyjmenoval kurátor výstavy.

A kam se podějí exponáty po výstavě? Skončí opět v depozitáři doma u Milana Štědry. Vystavit je trvale totiž nelze, protože není kde. „Usilujeme o vytvoření muzea už spoustu let, aniž by se nám dařilo sehnat vhodné prostory. Jednou už jsme měli nadosah dům přímo u kláštera, který chtělo město přepracovat na muzeum a infocentrum. Shodou několika nešťastných událostí se tak ale nestalo,“ povzdechl si člen společnosti Jiná vesta a zároveň i sázavský zastupitel s tím, že výborným místem by byla také stará huť. O tu nyní usiluje Nadace František, kterou před svou smrtí založil bývalý starosta Sázavy Josef Viewegh. Chystá jednání s vlastníky, tedy Sklárnami Kavalier.

„Minulý rok jsme dělali výstavu pohlednic a zaplnili jsme jimi celý prostor v kostele svatého Martina. Rok předtím jsem zase dělal výstavu k stoletému výročí od narození Jiřího Voskovce. Materiálem, co o něm, o Janu Werichovi a Osvobozeném divadle mám, bych naplnil poměrně velké muzeum,“ přiblížil.

Minulý týden se ve Františku setkali pamětnící, kteří tam pracovali. „Projevili velký zájem přijít a popovídat si. Mají pro tuto práci až neuvěřitelně velké nadšení, což jsem poznal v době, kdy jsem sháněl názvy původních nástrojů, které tu návštěvníci také naleznou,“ sdělil Štědra.