Stát nepochopitelným malým zájmem a finanční podporou, my ostatní, turisté, nepříliš častými návštěvami. Přesto za výlet Sázava rozhodně stojí.

Loni se správcům na pozoruhodném místě povedlo docela dost. Ještě více úkolů a plánů však má správa Státního zámku Sázava před sebou.

„Ze tří čtvrtin se nám podařilo opravit krovy a krytinu nad budovou bývalého obydlí mnichů,“ potvrdila sázavská kastelánka Slávka Matoušová.

Možná ale jen málo návštěvníků Sázavy ví, co všechno v objektu bývalého kláštera může vidět. „Klášter se skládá ze tří nosných částí. Ústředním místem je kostel. Původně byl zasvěcený Panně Marii a Janu Křtitelovi, v osmnáctém století, po zrušení kláštera pak svatému Prokopovi,“ potvrdila Matoušová.

Kostel byl přímo spojený s obydlím mnichů - konventem, neboli klausurou. Další důležitou budovou areálu je prelatura, neboli opatství. „V budově návštěvníci kláštera přespávali, mohli se umýt. Chudáci zde získávali jídlo,“ vypráví kastelánka.

V současné době je opatství sázavské rozdělené na dvě části, jedna slouží jako fara. Objekt je ale ve špatném technickém stavu.

„Důvodem je, že budova skrývá obrovské archeologické bohatství. Zdivo je pod barokními omítkami gotické a dokonce zčásti románské. Směrem do zahrady se najdou ještě střílny, takže je zřejmý obranný charakter stavby,“ potvrdila Slávka Matoušová s tím, že při loňské rekonstrukci služebního bytu dělníci narazili na renesanční stropy.

Na hloubkový průzkum nyní Národní památkový ústav nemá dost prostředků, proto budova zůstává v neutěšeném stavu.

Sázava má ale ještě další, dosud jen z malé části odhalené tajemství. Křížová chodba skrývá celkem 24 fresek.

„Zatím jsme jich odkryli jen velmi málo. Až jich budeme znát více, budeme moci potvrdit či vyvrátit, že jejich autorem je barokní mistr Jan Karel Kovář,“ těší se Matoušová. Připomíná ještě, že nástěnné malby zachycují smutné i veselé události ze života kláštera. „Založení, i jeho požár. Ve všech se promítá osoba svatého Prokopa, zakladatele kláštera,“ vysvětlila kastelánka.

Ale nejen historií živ je zámek. První cesta nového pražského arcibiskupa Dominika Duky povede v neděli 25. dubna právě tam. V kostele bude celebrovat mši, ale zapojí se i do procesí, které půjde po bohoslužbě ke kapli sv. Prokopa nad studánkou na druhém břehu Sázavy. „Nový arcibiskup ji vysvětí a završí tím obnovu svatoprokopské úcty upadající už dvě stě let,“ dodala Matoušová.

NA CO SE TĚŠIT

Křížová chodba v konventu bývalého sázavského kláštera v sobě skrývá velké tajemství. To jsme začali odhalovat předloni, kdy se restaurátorům povedlo odkrýt první stropní fresku. Loni v prosinci odhalili druhou. Restaurátoři z Národního památkového ústavu by měli odkrýt celkem čtyřiadvacet fresek, které dokumentují život kláštera v sedmi staletích. Že pod omítkou a malbami skutečně jsou zmiňovaná vyobrazení víme, protože to restaurátoři při průzkumu zjistili už před třemi roky. Pokud budeme každý rok odkrývat jedno pole, bude to trvat dvaadvacet let. Shodou okolností za oněch dvaadvacet let bude rok 2032, tedy rok tisícího výročí založení kláštera. Vzhledem k tomu, že jsme na pokračování restaurace fresek letos nedostali ani korunu, obávám se, že se do onoho výročí k odhalení všech výjevů ani nepropracujeme. Možná nám pomůže veřejná sbírka. Od loňska v ní je 70 tisíc korun. Pokud ještě nějaká částka přibude, mohli bychom alespoň zahájit restaurování dalšího freskového pole.

Slávka Matoušová, kastelánka zámku