Čtyřicetiletý Vašek mívá bludy, kterým stoprocentně věří, ačkoli se vymykají realitě. Zrovna nedávno měl utkvělou představu, že jeho byt je plný bakterií a on musí všechno vydezinfikovat a umýt. Jeho o čtyři roky mladší kamarád Jirka si zase prochází tísněmi, které ho pokaždé doslova srazí na kolena. Nemůže ven, všechno na něj padá a probouzí se špatné vzpomínky.

close Jirka (vlevo) a Vašek z rychlého občerstvení v centru Přístav. info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Jirka (vlevo) a Vašek z rychlého občerstvení v centru Přístav.

„Práce v centru pro ně má rozhodně smysl, protože takoví lidé většinou sedí zavření doma. Jenže oni se potřebují dostat mezi lidi, rozmluvit se a sami od sebe tu vůli nemají. Tohle je pro ně šance jak trénovat svoje dovednosti a znovu se zapojit,“ předeslala vedoucí centra Přístav Oblastní charity Kutná Hora Markéta Machanová.

Kvůli nemoci musel skončit se studiem

Občerstvení je na poměrně strategickém místě, je tu odstavné parkoviště a často tady staví autobusy s turisty. Vašek s Jirkou mají v popisu práce vařit kávu k posezení i s sebou, prodávat balené nápoje, sušenky nebo nanuky. Často se jich někdo ptá na cestu nebo si potřebuje odskočit na veřejnou toaletu. Vašek, který vystudoval tři semestry vysoké školy ekonomické, zvládá obsloužit dokonce německy i anglicky mluvící zákazníky.

„Dva semestry jsem dělal na podnikohospodářské fakultě, ale pak jsem přestoupil na fakultu informatiky a statistiky. Po prvním semestru jsem ale musel skončit. Schizofrenie se začala tak rozmáhat, že už jsem to nezvládal,“ vypráví Vašek.

Že s ním něco není v pořádku, si prý uvědomil už na střední škole, kdy se dokonce pokusil o sebevraždu. Kromě bludů ho trápí paměť, koncentrace, stejně jako strachy a úzkosti. „Tady musím třeba studovat manuál ke kávovaru, tím si trénuju tyhle funkce. Proto jsem tu hrozně rád, hlavně v tom našem kolektivu, protože pak je to všechno mnohem lepší,“ dodává s tím, že než přišel do Přístavu byl doslova izolovaný od okolního světa, neměl přátele ani partnerku.

Není cesta, jak se tomu vyhnout

Také jeho směnový kolega a kamarád Jirka bojuje se schizofrenií už od svých 17 let. Když se u něj nemoc projeví je prý uzavřený, všechno na něj padá, cítí tíseň a ozývají se špatné vzpomínky. Říká, že se v tom musí doslova vykoupat, protože není cesta, jak se tomu vyhnout. „Někdy to odezní brzy, jindy to trvá. Ale tady v centru je to o hodně lepší. Jsem tu už rok a je to velký rozdíl a změna v mém životě,“ poznamenává Jirka.

Centrum Přístav Oblastní charity Kutná Hora vznikalo v letech 2016 - 2021:

Charita v Kutné Hoře zkvalitnila služby i díky evropské dotaci | Video: Deník/Jiří Macek; se svolením MMR

Když vaří kávu, dává si na všem záležet. Má k tomu obrázkový manuál a pečlivě se ho drží, aby neudělal chybu. Jde mu to výborně i přesto, že byl deset let ochrnutý na levou polovinu těla a většinu času trávil po doktorech a v nemocnicích. „Jsem moc rád mezi lidmi, je to lepší než sedět doma za počítačem nebo u televize. Ten sociální kontakt je pro mě moc důležitý,“ uvědomuje si.