Škola v Makoluskách byla postavena v roce 1942, v tehdejší době nákladem 182 000 korun československých a byla pobočkou národní školy v Podvekách. Škola byla budovou přízemní se střechou z tašek a vystavěna byla na velmi příhodném místě v obci. Okno tehdejší jediné učebny směřovalo k jihu, proto byla učebna světlá, slunná a žákům se tam dobře učilo. Dále se ve škole nacházel kabinet pro učitele a školní chodba s malým vestibulem. Vchod ze školy směřoval na západ. Ve východním křídle budovy byl potom umístěn byt pro ředitele, který měl dvě místnosti a příslušenství. Stavbu tehdy provedl architekt Kolovecký z Uhlířských Janovic.

Na stavbě se podíleli a pracovali na ní jak zdejší zedníci, tak i občané, kteří svépomocí dováželi materiál a pomáhali při úpravě stavby a okolí. Ředitelem školy byl nejdříve Jaroslav Jonáš, řídící učitel v Podvekách. Od školního roku 1946 až 1947 se potom stal ředitelem Bohumil Vaníček, který byl taktéž ředitelem školy v Podvekách. Mezi učitele té doby patřili Jaroslav Tichý, Jindřich Píša, František Němeček a Rudolf Vojáček.

Od osamostatnění školy, které nastalo ve školním roce 1948/1949, byl ředitelem školy Jiří Šporcl, který na škole i vyučoval. Na škole dále působili učitelé Jarmila Vaníčková, která učila ruční práce, kreslení a ruský jazyk, náboženství římsko-katolické, pak vyučoval farář Josef Tůma z Ratají nad Sázavou.

V srpnu roku 1948 byla u budovy zřízena školní zahrada, na které se pěstoval tymián a zelenina. Zahrada byla ohrazena tyčkovým plotem, vepředu však byla kamenná podezdívka s drátěným plotem, kde bylo umístěno betonové schodiště a zahradní dvířka.

Odjakživa bylo výhodou školy, že stála na okraji obce na nerušeném místě, které bylo velice slunné. Nevýhodou však zůstávalo, že škola neměla hromosvod a také to, že u ní nebyla studna, takže voda se musela ze studánky nosit v době sucha, kdy byl nedostatek vody. Záchody pro žáky byly umístěny provizorně na školní zahradě a odděleny od budovy školy.

Od září 1948 navštěvovalo školu 15 žáků, z toho šest chlapců a devět děvčat. Byli rozmístěni v jedné třídě od prvního do pátého ročníku.

Přesto, že byla škola v Makoluskách školou malou, pořádala se tam velká spousta věcí. Prováděl se pravidelný sběr papíru na nákup učebnic a sešitů, také sběr kovového odpadu a textilu. Žáci mimo jiné jezdili i na školní výlety. Mezi učitele, kteří dále ve škole působili, patřili například Anna Hryciovová z Ratají nad Sázavou, farář Cyril Ondra a o úklid se starala Jiřina Šporclová. 30. června roku 1953 odešli ze školy čtyři žáci, konkrétně Vlasta Heřmanová, Hana Filipová, Antonín Přenosil a Jiřina Pokorná, kteří přešli do měšťanské školy, která byla v Ratajích nad Sázavou. 29. srpna téhož roku byla škola uzavřena pro nízký počet docházejících žáků. „Budova i inventář byly předány MNV Makolusky," upřesnila Šárka Benešová, která dodala všechny potřebné informace.

Ostatní děti začaly chodit do školy v Mirošovicích, které jsou vzdálené asi sedm kilometrů od Makolusk. 18. ledna 1954 byla škola znovu otevřena a začaly zde učit učitelky Petránková, Škarvanová a Tvrdíková. V letech 1954 a 1955 byl ředitelem školy František Brambora a učil zde znovu i farář Cyril Ondra. Školnické práce a běžný úklid v těchto letech prováděla Anna Nováková. Škola byla definitivně uzavřena dne 18 .června 1955 z důvodu malého počtu dětí.

Po uzavření školy v budově dlouhá léta nic nebylo a stavba byla zcela opuštěná. Později, v letech 1990 až 1992 proběhla v budově kompletní rekonstrukce interiérů budovy a budova bývalé školy byla předělána na čtyři samostatné byty. O rok později se tam přistěhovali první nájemníci. Poté se ještě budova celá odizolovala a v letech 2007 až 2009 se vyměnila střešní krytina. Také se část bývalé školy zateplila.