Jedním z takových může být i velký buk v parku pod Vlašským dvorem. Ačkoliv i zde se názory různí. „U stromu se jedná o jednu z velkého množství dřevokazných hub, které jsou podobně nebezpečné jako dřevomorka. Důsledkem je hrozba narušení statické stability, při které hrozí samovolný pád stromu a ohrožení života a majetku,“ uvedl Vladimír Havlíček z Čáslavi, který se dendrologii věnoval na vysoké škole.

Podle něj je strom nutné individuálně posoudit dendrologem, přičemž jednou z nejlepších metod je tomografické vyšetření. Následně jsou prý možné dvě varianty řešení: pokácení stromu a nahrazení novou výsadbou nebo ponechání stromu na dožití, ale s radikálním seříznutím koruny, čímž se sníží nebezpečí pádu. Názor, že se jedná o nebezpečnou houbu, ale nesdílí starosta Kutné Hory Martin Starý. „Houba by to být neměla, nicméně by to chtělo sledovat. Odlupuje se borka a houba by se tam mohla dostat. Chtělo by to ošetřit odborně,“ připustil starosta s tím, že na strom pošle podívat se příslušné odborníky.

Jak je to ale s ostatními stromy ve městě? Jak často dochází k jejich kontrole? Štěpánka Jonáková z Technického oddělení Městského úřadu Kutná Hora už dříve uvedla, že každý strom je kontrolován jednou ročně. Otázkou je ale účinnost takových kontrol vzhledem k prevenci pádu stromu. „Kontroly jsou pravidelné, je ale nutné si uvědomit, že do kořenového systému stromů nikdo nevidí,“ uvedl Martin Starý ke strategii údržby zeleně ve městě. Sám ale připustil, že houby, které také napadají kořenový systém, po čase na stromě viditelné jsou.

Paradoxně jediným subjektem, který finálně může rozhodnout o pokácení stromu, je jeho vlastník, v tomto případě město. Příslušný odbor životního prostředí vydává pouze povolení ke kácení. „Povolení ke kácení vydává odbor životního prostředí pro všechny fyzické a právnické osoby, tedy i pro Město Kutnou Horu,“ uvedla Adéla Jiránková z Odboru životního prostředí Městského úřadu Kutná Hora.

Povolení ale nerovná se povinnost. „V případě, že odbor životního prostředí povolí kácení určité dřeviny, je tím založeno právo vlastníka strom pokácet, ne povinnost. Rozhodnutí je vždy časově omezeno, to znamená, že je v něm uveden termín, do kdy má být strom pokácen," vysvětlila k problematice kácení stromů Jiránková s tím, že se zpravidla jedná o cca 1 – 3 roky podle naléhavosti kácení. Pokud této možnosti vlastník nevyužije a strom v termínu nepokácí, musí znovu požádat o povolení „Nemocné“ stromy lze samozřejmě ošetřovat i jiným způsobem, než kácením, zřejmě nejdůležitějším faktem ale v tomto ohledu je, jak včas takové řešení přijde.