Se zbraslavickým letištěm jsou spojené vaše začátky, jaký je to pocit vrátit se sem na mistrovství světa?
Cítím se tu skvěle. Možnost účastnit se mistrovství světa v České republice pro mě hodně znamená a to, že se letos koná právě ve Zbraslavicích, kde jsem s akrobacií začínal, je pro mě příjemným bonusem.

Jak náročná byla příprava?
Povinnou sestavu soutěže organizátoři zveřejňují v zimě a intenzivní trénink začíná zpravidla v květnu. Kromě předepsaných prvků každý soutěžící secvičuje také vlastní volnou sestavu. Zvláštní pozornost letec samozřejmě věnuje akrobatickým prvkům, které mu dělají problémy, a snaží se je vypilovat. Doba, kterou příprava zabere, je však hodně individuální.

Na co je potřeba si dát při soutěži pozor?
Kromě povinných a volných sestav jsou ještě tajné, jejich zadání se dozvíme až při soutěži a nemáme možnost si je ve vzduchu vyzkoušet.

Co vás vlastně k létání přivedlo?
Už odmala jsem se hodně zajímal o letadla a o letectví všeobecně. Mým snem vždycky byla akrobacie a jsem strašně rád, že se mi to splnilo. Se základním výcvikem na kluzáku jsem začal ve čtrnácti letech ve Vlašimi a dokončil jsem ho právě ve Zbraslavicích. Následoval pokračovací výcvik a poté jsem se konečně dostal k vyšší pilotáži, což je základní akrobacie. Od roku 2012 jsem členem klubu GAC v Benešově. Momentálně létám na kluzáku MDM-1 Fox, což je jedno z nejlepších akrobatických letadel na světě, které dokáže dosáhnout rychlosti až tři sta kilometrů v hodině.

Je akrobacie finančně nákladná?
Dost. Zvládám to hlavně díky svému sponzorovi. Pokud mám čas, tak se snažím přivydělat si na brigádách.

Jak často míříte k oblakům?
Jsem student, takže přes školní rok trénuji hlavně o víkendech. Teď o prázdninách častěji, ale záleží také na těch už zmiňovaných penězích.

Co říkají na váš nebezpečný koníček rodiče?
To je spíš otázka pro ně. Mamince se to ze začátku moc nelíbilo, protože se o mě pochopitelně bála, ale všichni v rodině mě podporují a těší se z mých úspěchů. A to i přesto, že nikdo další se letectví nevěnuje.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?
Za úspěch považuji už jen samotnou účast na mistrovství, kde jsem letos podruhé. Nicméně si nesmírně cením dvou vítězství na Mistrovství České republiky v akrobacii kluzáků, v roce 2012 jsem obsadil první místo v kategorii Sportsman a v roce 2013 v kategorii Intermediate. Podařilo se mi vyhrát také Mezinárodní akrobatickou soutěž dvoučlenných posádek, která se konala ve Zbraslavicích v roce 2013. Na tomhle mistrovství bych se rád umístil do desátého místa.

Pilotujete jen kluzáky nebo i jiné typy letadel?
Po výcviku na kluzáku jsem se naučil řídit i motorová letadla a někdy v budoucnu bych se chtěl věnovat i motorové akrobacii. Teď se však soustředím hlavně na větroně a chci dosáhnout co nejlepších výsledků.

Dostal jste se někdy do nebezpečné situace?
Akrobacie je sledem zvláštních poloh a dost často se stává, že se prvek nepovede tak, jak by měl a nevypadá hezky. Žádné nebezpečí mi zatím naštěstí nehrozilo.

Nebývalo vám ze začátku v letadle špatně?
S tím jsem problém nikdy neměl, ale znám několik lidí, kteří profesionálně létají, a nevolno jim bývá.

Kde se vidíte za několik let?
To nejlepší, co by se mi mohlo splnit, by samozřejmě bylo, že bych se nadále věnoval akrobacii. I kdyby to nevyšlo, tak v tomto odvětví určitě zůstanu. Vystudoval jsem totiž školu letecké a výpočetní techniky, obor letecký mechanik a podal jsem si přihlášku ke studiu na vysoké škole obchodní na obor letový provoz.

Nepřemýšlel jste o řízení dopravních letadel?
Uvažoval jsem o zaměstnání pilota, ale to je vázané na peníze a momentálně je všechny dávám do akrobacie. Do budoucna ale tuto možnost rozhodně nevylučuji.

Máte před startem svůj rituál pro štěstí?
Zatím ne. Takovou zajímavostí je, že před každým vzlétnutím si závodník nacvičuje v letadle na zemi sestavu, takzvaně si ji nachodí.

Co vás na létání nejvíc baví?
Užívám si pohyb ve volném prostoru, kde házím za hlavu všechny starosti, které mě na zemi tíží. Ve vzduchu jsem opravdu šťastný, protože se mi splnil sen.