Účast starostů obcí Čáslavska byla hojná a hned v úvodu se uskutečnila prezentace čtyř základních témat, o kterých starostové později diskutovali. Šlo o odpadové hospodářství, školství, sociální služby a posledním tématem byl servis samosprávám.

Problémový okruh odpadové hospodářství, který na setkání prezentoval starosta Starkoče Jan Jiskra, by měl řešit zejména třídění odpadu, zvýšení počtu sběrných míst, ale také snížení produkce komunálního odpadu. „Mělo by být zavedeno vážení produkce komunálního odpadu. Pokud totiž dojde k zákazu skládkování, bude se muset komunální odpad řešit prostřednictvím spaloven, a ty jsou pro oblast Čáslavska poměrně daleko," uvedl k odpadovému hospodářství Jan Jiskra.

V oblasti školství se prezentace dotkla zejména počtu dětí, které se daří umisťovat v rámci předškolní výchovy do mateřských škol a jaká je prognóza očekávaného vývoje žáků v letech 2018 až 2023. „V rámci celorepublikových čísel není stav na Čáslavsku tak tragický," uvedl analytik projektu Norbert Kobela. „Dítě, které nemá trvalý pobyt v obci není prakticky možné do mateřské školy umístit. A to se netýká jen naší obce," uvedla k tématu místostarostka Žák Radka Plíhalová.

Norbert Kobela ještě v rámci své prezentace zmínil současný trend, ve kterém dochází k odlivu žáků z vesnických škol do městských. „Důvody mohou být různé. Ať už je to zaměstnanost rodičů ve městech či lepší nabídka aktivit škol. Řešením by mohly být tak zvané svazkové školy," doplnil Kobela. V takovém případě by se pro záchranu škol na vesnicích vytvořil svazek obcí, což je právnická osoba, pod kterou by byly převedeny školy z obcí svazu.

Neinformovanost

Prezentovaná oblast sociálních služeb se dotkla zejména nízké informovanosti o dostupných sociálních službách. Zde bylo jako navrhované řešení představeno komunitní plánování, jehož koordinátorem je Kateřina Jozová. V rámci projektu komunitního plánování by obce mohly zaměstnávat lidi z úřadu práce, kteří by pro obce sbírali potřebná data a zjišťovali skutečné potřeby a poptávku svých obyvatel. Pro obce by to znamenalo, že by mohly jednak přesně zjistit, co jejich občanům chybí, ale zároveň být členem plánu nějakého širšího celku. „V neposlední řadě je toto zapojení se do strategického plánování regionálního rozměru předpokladem úspěchu v dotačních řízeních," doplnil ke komunitnímu plánování Jan Jiskra.

Praktikant

Další varianty zaměstnávaní lidí z úřadu práce starostům představil Václav Kaše, vedoucí referátu trhu práce na Úřadu práce Kutná Hora. „Obce by mohly využívat program praktikant samosprávy, který slouží jako administrativní podpora obcím a je realizován prostřednictvím úřadu práce Kutná Hora," uvedl Kaše. Úřad práce může díky dotacím „nabídnout" například lidi z řad absolventů či žen nad padesát let. Obce získají administrativní sílu na zpracování agend a v další „etapě" již mohou pracovat na plný pracovní úvazek. Programu lze využívat celý rok a zapojit praktikanty na menších obcích také do tvorby komunitního plánu. „My máme jen pozitivní zkušenost. V rámci tohoto projektu jsme nejen mohli zaměstnat člověka od nás, ale díky jeho práci, kdy pomocí dotazníků zjišťoval, co lidem chybí, dosáhnout i nového autobusového spoje na trase Kutná Hora –Vrdy," uvedla starostka Žehušic Zuzana Havlíková Heřmánková.

Poslední téma servis samosprávám se dotklo institutu „servisní kancelář". Tento institut, na který se nyní bude ORP Čáslav snažit získat dotaci, by sloužil zejména jako další administrativní podpora obcím, kde je jejich kapacita nedostatečná, protože téměř sedmdesát procent obcí funguje s neuvolněným starostou. Servisní kancelář by tvořil tým čtyř až pěti odborníků, kteří by řešili například právní a jiné problémy obcí. Díky tomu by se obcím dařilo šetřit finanční prostředky, externě by mohli být zaměstnáváni například i počítačoví odborníci.