V jakém stavu se nyní projekt nachází?

V těchto dnech jsme dostali od Rady města Kutná Hora přislíbený pozemek na dobu pěti let, během kterých musíme započít s investičně garantovanou stavbou (aby nezůstala stavba rozestavěná, nevyužívaná) a také musíme získat partnera na samotný provoz. Město z dopisu, který jsme dostali, bude asi ochotno malou část na provoz dávat, ale rozhodně chce, aby ZOO měla silného partnera, sponzora.

Jakým největším překážkám nyní čelíte?
Jednu překážku jsme teď překonali. Další je samozřejmě v tom, že musíme získat finanční prostředky na projekt a samotnou realizaci. S tím budou spojená jednání s památkáři, dotčenými orgány státní správy a okolními občany. Takže to nebude nic jednoduchého. Snad se to povede.

Časový horizont? Dá se říci, kdy by mohlo ZOO být, pokud vše poběží podle plánu, otevřeno?
Časový horizont je vytyčený podmínkou pěti let. Z našeho pohledu nevím, jak nám to půjde rychle. Je to o vstřícnosti úředníků, ale především o financích.

Měnily se postupem času vaše představy o konečné podobě a fungování ZOO?
V průběhu posledního více než roku se pohled na ZOO nezměnil. Před tím, než ideový záměr zpracoval RNDr. B. Král, jsme měli představy jiné, ale teď se držíme koncepce a záměru „živého podzemí". Je to hrubý nástřel toho, jak by ZOO měla vypadat. Detaily, zpracování, materiály a veškeré doplňky jsme zatím neřešili. To by mělo být předmětem projektu a spolupráce mezi architektem, památkáři a panem Králem. Nechceme, aby se stavěla ZOO jako architektonický 
prvek bez ohledu na potřeby zvířat (což se v mnohých ZOO stalo), ale aby od začátku odborníci ze všech oblastí spolupracovali, a vznikla tak nejen esteticky krásná miniZOO, ale aby byla i chovatelsky na úrovni

Bude do tvorby ZOO zapojena i veřejnost?
Do tvorby ZOO bychom chtěli zapojit i občany, ale nevím, jak dalece to bude možné. Jak jsem již uvedl, ZOO a věci s tím spojené (podmínky akreditace ZOO) jsou tak přísné, že nebude možné zohledňovat moc návrhy laiků. Nicméně na obyčejných, užitných prvcích a především na využití areálu chceme spolupracovat nejen s občany, ale i se školami, spolky a sdruženími. Bez nich by tento projekt neměl v podstatě cenu. Nápadů je mnoho, ještě je zbývá zrealizovat. Možná budeme na přípravné práce dělat brigády, takže se dotyční budou moci zapojit opravdu fyzicky a reálně.

Jaká je vaše představa o udržitelnosti celého projektu?
Udržitelnost ekonomická, chovatelská, stavební – všechno je propojené. Zajisté bychom chtěli, aby ZOO fungovala a stala se zase tradičním cílem procházek místních, ale také jedním z turistických lákadel. ZOO a v podstatě vše s ní spojené, včetně okolí je obrovským marketingovým „strojem", který bychom chtěli rozhýbat a využívat. ZOO nikdy nebude ziskový podnik na zbohatnutí, ale chceme, aby byla ZOO co nejvíce soběstačná. Protože v Kutné Hoře žiji celý život, znám mnoho dalších sdružení a aktivních lidí a vím, jak se vyvíjí turistický ruch ve městě, chci ZOO zapojit i do celkového dění města.

Jak se vlastně myšlenka na obnovení ZOO zrodila?
Nápad na ZOO – právě proto, že celý život žiji v tomhle městě a můj děda, kterému teď bude 85 let a který mi o zookoutku vyprávěl, mě přivedl k tomu nápadu malou ZOO obnovit. Také to byl nápad mých předchůdců, ing. Peroutky a MVDr. Vančury, prof. Junga a dalších. Velkou roli v tom hrálo i moje chovatelství, kterému se věnuji už od pěti let, a mýma rukama prošly desítky druhů zvířat. Posledním impulzem bylo přátelství s T. Ouhelem, který má k zoologickým zahradám jako vzdělávacím i ochranářským institucím také blízko a má mezi řediteli mnoho kamarádů. Doufám, že tentokrát se to povede. Držte nám pěsti a třeba pak i přiložte ruku k dílu. 

Z projektu ZOO…

…rozsáhlá zařízení zoologických zahrad u nás i ve světě jsou ve většině případů dotována městem či státem. Nevýhodou takto velkých zahrad je nejen jejich rozloha, množství personálu, ale také množství chovatelsky náročných zvířat. Záměrem kutnohorské ZOO (spíše miniZOO), který je v těchto ohledech odlišný, je soustředit se na zajímavá, tematicky vybraná zvířata, ale především zvířata chovatelsky nenáročná. Tedy zvířata, která mohou být po celý rok ve výbězích bez přitápění, a také zvířata, která nejsou náročná na potravu.
A to jak na objem, tak specifičnost. V druhové skladbě ZOO jsou tedy zvířata (mimo několika výjimek) býložravá (seno, tráva, listí, větve, zrní, ovoce, zelenina nebo granulované směsi).
Dalším kritériem, z hlediska hygieny a sousedských vztahů, byla podmínka, aby zvířata co nejméně ovlivňovala svoje okolí, tedy zapáchala a křičela. Osmdesát procent všech zvířat v ZOO se bude živit rostlinami nebo je všežravá. Sdružení Denemark v rámci správy bývalé cihelny biotopu Chmeliště má možnost získání kvalitního sena či obilovin, mimo jiné i od chlístovického zemědělského družstva. V Kutné Hoře, Kolíně a Čáslavi je i mnoho supermarketů, velkoskladů či pěstitelů, kde lze po dohodě získat pro „člověčí zákazníky" nevyhovující prošlou zeleninu, ovoce, tvrdé pečivo, mléčné výrobky, ale i maso.
Potravu lze získat i na jatkách 
či v drůbežárnách, zemědělských družstev atd. (tuto praxi jako chovatel provozuji již patnáct let). Větve nebo trávu lze získat jako odpad od technických služeb. Speciální druhy potravy (hmyz, myši, granule), budou kupovány nebo z větší části budeme sami chovat…
Zdroj: http://denemark.jidol.cz