Převod na kraj je přitom je za nynější situace jedním z možných kroků; které by mohly přispět k záchraně nemocnice. Alespoň informaci v tomto duchu obdrželi krajští zastupitelé. Vře to i uvnitř špitálu. „Máme zprávy, že většina lékařů chce dát výpověď,“ připomněl náměstek hejtman pro oblast zdravotnictví Zdeněk Seidl (ČSSD).

Černého Petra rozhodnutí drží v rukou kutnohorské zastupitelstvo - krajští zastupitelé pouze deklarovali vůli kraje nemocnici bezplatně přijmout, pokud takové nabídka z Kutné Hory přijde. Vyslovili se tak i přesto, že nyní neznají náklady na provoz nemocnice a nemají informace ani o dalších podrobnostech.

Vyslovením předběžného souhlasu s případným převzetím se snaží předejít situaci, kdy by nemocnici v nejisté době bez jasné perspektivy opustili lékaři, sestry i pacienti. „Musíme jim dát nějakou jistotu - jinak utečou a nemocnice zůstane prázdná;“ upozornil hejtman David Rath (ČSSD).

Na přímou otázku Josefa Kantůrka (ODS) hejtman popřel, že by při jednání v Kutné Hoře slíbil pro nemocnici 600 milionů korun. Připustil ale, že o potřebě vysokých investic skutečně hovořil.

Názory krajských zastupitelů za Kutnohorsků najdete ZDE.

Nemocnice Středočeského kraje budou neziskové

Pět nemocnic Středočeského kraje, které mají nyní podobu akciových společností, se bude měnit v neziskové nemocnice. V pátek 13. března krajští zastupitelé schválili 34 hlasy komunistů a sociálních demokratů zřizovací listinu Veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení Středočeského kraje. Tu krajský úřad nyní zašle na ministerstvo zdravotnictví se žádostí o zápis do registru neziskových nemocnic.

„Tyto nemocnice nemohou být rozkradeny či prodány bez souhlasu zhruba tří pětin zastupitelstva, zatímco třeba u příspěvkové organizace nebo akciové společnosti stačí k privatizaci nadpoloviční většina,“ podtrhl hejtman David Rath (ČSSD), v čem spatřuje hlavní přednost. „Další věc je, že neziskovky nemusí platit daň z příjmu a mohou být příjemci dotací z kraje, z EU, od státu, od měst. Dobrá zpráva pro zaměstnance je, že poté, co se z nemocnic stanou neziskovky, by jim skokem měly vzrůst platy v průměru o 10 procent. To je dobrá zpráva i pro pacienty, protože seženeme více zdravotnického personálu – nyní nám sestry i lékaři odcházejí za vyšším platem například do pražských fakultních nemocnic,“ shrnul hejtman přednosti neziskových nemocnic.

Nezapomněl se přitom pochlubit, že zákon o nemocničních neziskovkách byl přijat v době, kdy v křesle ministra zdravotnictví seděl právě on. Pacienti podle Ratha také jistě ocení, že neziskové nemocnice musejí sledovat a zveřejňovat výsledky kvality péče, které zájemci najdou na internetových stránkách jednotlivých nemocnic.

Primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS), jenž kdysi šéfoval mladoboleslavské nemocnici, ale kroutí odmítavě hlavou. Páteční rozhodnutí zastupitelů nepovažuje za dobré. „Vždycky jsem říkal, že každá nemocnice má mít svůj management, má být řízena z místa a ne z Prahy. Odtud bude někdo rozhodovat o tom, jestli pacienti budou mít dostupnou péči, aniž by znal, jak to v jednotlivých regionech vypadá,“ shrnuje své výhrady.

Důsledky podle Nwelatiho mohou pocítit i pacienti: „Mohlo by se třeba stát, že manažeři z Prahy zruší ambulanci u nás v Mladé Boleslavi, protože neznají zdejší podmínky a nevidí do chodu té nemocnice.“ Také další zástupci pozice v krajském zastupitelstvu nesouhlasí – 18 zastupitelů bylo proti a 3 se hlasování zdrželi.

S neziskovými nemocnicemi v Mladé Boleslavi, Kladně, Kolíně, Příbrami a Benešově počítají i teze koncepce zdravotnictví v kraji, které zastupitelé rovněž v pátek schválili. Podle Rathových slov bude nyní hospodaření těchto špitálů pod veřejnou kontrolou. Veřejně dostupné mají být i velmi citlivé ekonomické údaje: „Například za kolik nakupují léky, za kolik staví, za kolik zajištění praní prádla, kuchyni – a dozví se i jaké jsou tam platy zdravotnického personálu."