Pomůže tomu půlmiliarda korun, kterou obcím do pěti tisíc obyvatel budou 25. května podle návrhu radních rozdělovat z fondu rozvoje měst a obcí krajští zastupitelé. Na všechny zájemce se však zdaleka nedostane; uspokojena bude asi čtvrtina žadatelů.

A poslanec Richard Dolejš (ČSSD), který v tomto volebním období není členem krajského zastupitelstva, ale stojí v čele zastupitelské komise pro rozvoj měst a obcí, hned nabízí jednoduchou matematiku: pětadvacet procent žádostí uspěje, volební období je čtyřleté – a tudíž má většina zájemců o podporu svých projektů naději, že se požadované dotace skutečně dočká. Když ne letos, tešdy v příštích letech…

Hejtman David Rath (ČSSD) neopomene pochválit, jak jeho administrativa podporuje malé obce. „Loni bylo na dotace na obdobné projekty učeno kolem 200 milionů korun,“ nabídí srovnání s letošní půlmiliardou. Připomíná však, že nejde jen o podporu záměrů radnic menších obcí, ale představitelé kraje vnímají poskytování dotací také jako příspěvek k boji s hospodářskou krizí. Projekty, jejichž hodnota se v průměru pohybuje kolem tří milionů korun (a maximum dosahuje 10 milionů), totiž sotva osloví velké stavební giganty - budou ale vítanými zakázkami pro místní firmy, které tak dají práci řemeslníkům z okolí.

Podle Dolejše projevilo zájem o dotace 753 obcí, avšak hodnoceno bylo pouze 692 uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky. Z nich radní doporučují zastupitelům vyhovět 175 žádostem, na které by mělo být vyplaceno 497 milionů korun. „Zhruba čtyřicet procent půjde na opravy místních komunikací, deset procent na mateřské školy, devět na základní školy a sedm na tělovýchovná zaříjení,“ konstatoval Dolejš. To všechno ovšem bude platit pouze v případě, že zastupitelé kývnou na návrh radních.

Bylo by nicméně překvapením, kdyby se tak nestalo. Vládnoucí sociální demokraté podporovaní komunisty totiž mají dostatečnou převahu, aby při hlasování prosadili své návrhy. Na jednání zastupitelstva tak lze očekávat pouze debaty o tom, zda radní při vytváření návrhu rozhodovali dostatečně objektivně a nediskriminovali své politické oponenty - tedy především obce, v jejichž čele stojí starosta z řad ODS. Už při vyslovení podobného podezření ale hejtman Rath odmítavě kroutí hlavou. „Tohle jsme neprověřovali,“ tvrdí rezolutně, že politická příslušnost starosty nehrála při rozhodování sebemenší roli. „Podle těch, které znám, si navíc myslím, že zvláště u obcí do pěti tisíc obyvatel jsou starostové většinou nezávislí,“ podotkl.