Již nyní je na Kutnohorsku evidováno hned několik dřevin, které jsou zařazeny mezi Stromy svobody a Lípy republiky. Některé jsou pak dokonce zahrnuty do obou projektů. Určitě zde ale těchto stromů existuje mnohem více. Do jejich hledání se může zapojit každý.
„Založili jsme speciální webové stránky Lípy republiky, které jsou nositelem databáze těchto jubilejních stromů, a budeme rádi, když se k našemu nadšení připojíte a budete s námi objevovat dřeviny, ze kterých dýchá historie,“ vyzval dendrolog Aleš Rudl. Do vyhledávání význačných stromů se v současné době pustili třeba v Kutné Hoře. „Nyní zjišťujeme, které stromy by byly těmi vhodnými,“ potvrdil starosta Kutné Hory Josef Viktora.
Jelikož ale do obou projektů může stromy přihlásit i veřejnost, již nyní jsou na seznamech lípy v Malíně, na Karlově a u chrámu sv. Barbory a také platany javorolisté a topol černý vlašský v Jiráskových sadech.
Přihlašovat stromy je stále možné a jednoho horkého kandidáta mají třeba i v Čáslavi na Kostelním náměstí. „Lípa byla vysazena 27. října roku 1945 jako náhrada za lípu svobody, kterou nechali porazit okupanti,“ uvedla Zdeňka Nezbedová z Městského úřadu Čáslav.
Kliknutím zvětšíte.
Pomoci s hledáním Stromů svobody mohou i čtenáři Kutnohorského deníku. Kdo ví o takovémto stromu, může kontaktovat příslušný úřad nebo redakci Deníku. Výsledkem projektů ale nebudou jen databáze stromů. Organizátoři chtějí zároveň motivovat města, obce i spolky k vysazení dalších dřevin, které by byly památkou letošního výročí.
Proto je jistě potěší záměr radnice ve Zruči nad Sázavou, kde plánují vysadit ke dni vzniku Československa hned několik lip. Stejný plán mají i v Dědicích u Dobrovítova. Zde už mají v rámci projektu Stromy svobody naplánováno na28. října vysazení lípy, která bude bude na pozemku číslo popisné 11, kde ještě nedávno bývala více jak sto let stará lípa.
Musela ale být pro špatný stav poražena před dvěma lety.
