Do funkce ředitelky tehdy ještě Okresního muzea v Kutné Hoře byla jmenována historička českých středověkých dějin Světlana Hrabánková 17. září 1990. Pochází sice z Prahy, ale rodinné kořeny má v Žíšově u Uhlířských Janovic. České středověké dějiny studovala na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Co se za těch 31 let pod jejím vedením v muzeu událo?

Hrádek – hlavní sídlo muzea – procházel od 80. let postupnou rekonstrukcí, pro veřejnost byl přístupný pouze mázhaus, velký těžní stroj trejv a důl. Nádvořím se procházelo uličkou mezi vlnitým plechem, který odděloval staveniště od turistů, do depozitářů na půdě zatékalo, řada sbírek byla umístěna v nevyhovujících budovách po celém okrese, které bylo muzeum navíc nuceno postupně vyklízet a uvolňovat pro nové majitele. V restitučním řízení byl Hrádek spolu s Kamenným domem vrácen městu jako jeho historický majetek.

Celkovou rekonstrukcí prošel i Tylův dům a po polovině 90. let i nově získaný objekt naproti Hrádku (čp. 33), kde dnes má své pracovny odborné oddělení muzea. Nevyhnutelná byla rovněž generální oprava turistické trasy dolu včetně vybudování nového vstupního schodiště.

S postupující generální rekonstrukcí Hrádku přišly na řadu i nové expozice. Autorský kolektiv kolem Světlany Hrabánkové připravoval postupně nové expozice podle jejího koncepčního záměru nazvaného České muzeum stříbra. Současně s otevřením nového vstupního schodiště do středověkého dolu tak byla v červnu 1995 v mázhauzu Hrádku otevřena první nová expozice Vznik a výstavba královského horního města Kutné Hory.

Světlana Hrabánková.
Světlana Hrabánková končí jako ředitelka Českého muzea stříbra. Kraj ji odvolal

O necelý rok později bylo návštěvníkům po téměř dvaceti letech zpřístupněno 1. patro Hrádku, a to novou expozicí Svět stříbrné šlechty, kterou ještě před slavnostním otevřením navštívil při svém pobytu v Čechách princ Filip, vévoda z Edinburghu.

V roce 1999 byl zpřístupněn sklep pod věží Hrádku coby Verk, čili dílo mincovní. Jedná se o rekonstrukci středověké technologie zpracování hertovního stříbra do podoby mince. O rok později následoval druhý sklep – Dílo havířské – s ukázkou práce ve středověkém dole. Další část expozice – Česká mince ražená v Kutné Hoře – otevřená v květnu roku 2002 podává názorný přehled téměř všech ražeb kutnohorské mincovny.

S reformou státní správy přešlo muzeum od 1. ledna 2003 pod nového zřizovatele – Středočeský kraj. Zároveň došlo i k přejmenování muzea podle jeho expoziční koncepce na České muzeum stříbra. Vzhledem ke stále se zvyšující návštěvnosti muzea byla dosavadní expozice od sezóny 2004 rozdělena na dva prohlídkové okruhy – Město stříbra a Cestu stříbra. S tím byla spojena i reinstalace obou sálů mázhausu. V květnu téhož roku byl v patře Hrádku otevřen nový sál s expozicí představující charakteristický život ve středověkém hornickém městě, tzv. Městečko.

Další zpřístupněnou částí muzea je od května 2007 Havířská osada na zahradě Hrádku. Jedná se o moderní expozici pod širým nebem představující modelovou rekonstrukci technologických kroků úpravnictví a hutnění stříbrných rud. A konečně poslední expozice se na Hrádku otevřela v roce 2008. V restaurované gotické srubové místnosti připravila Světlana Hrabánková s kolektivem výtvarníků Komnaty pana Jana Smíška, jednoho z nejvýznamnějších majitelů Hrádku na přelomu 15. a 16. století.

Ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel (vpředu) a tehdejší ředitel kutnohorské nemocnice Petr Geřábek při slavnostním otevření oddělení paliativní péče v Kutné Hoře.
Ředitel kutnohorské nemocnice byl odvolán z funkce uprostřed vrcholící pandemie

V roce 2000 se muzeum stalo asociovaným partnerem mezinárodního projektu Euromint, který mapuje evropskou mincovní historii. Tento rok, kdy si nejen Kutná Hora připomínala 700. výročí vydání horního zákoníku krále Václava II. – Ius Regale Montanorum – a jeho mincovní reformy. Díky iniciativě Světlany Hrabánkové se oslavy nejen soustředily právě do Kutné Hory, ale staly se i pro tento rok oficiálním výročím organizace UNESCO. Při této příležitosti připravila na Hrádku výstavu Václav II. – král pohrdaný i opěvaný.

Při příležitosti 700. výročí narození Otce vlasti připravila v roce 2016 velkou historickou výstavu Kutná Hora a Lucemburkové na českém trůně, která symbolicky skončila 29. listopadu, tedy právě v den úmrtí Karla IV.

Většina obyvatel Kutné Hory a okolí si přesto její jméno asi nejvíce spojuje s dnes již legendární historickou slavností – Královským stříbřením Kutné Hory, která se koná již od roku 1992. Tehdy se muzeum podílelo jako jeden z hlavních organizátorů na oslavách 850. výročí příchodu cisterciáckého řádu do Čech. A právě v rámci těchto oslav se konal i první ročník Stříbření.

Historická slavnost z doby vlády krále Václava IV. láká od té doby do Kutné Hory každoročně tisíce návštěvníků a milovníků české historie, šermu a tance krásných dam. A nelze vyloučit, že se nápad na tuto slavnost zrodil v její hlavě ve chvíli, kdy „zaskakovala“ při natáčení Noci na Karlštejně za Janu Brejchovou, alias královnu Elišku Pomořanskou.

S využitím textu od Josefa Kremly: Věstník z Hrádku, 2. číslo z roku 2020 při příležitosti 30. výročí ředitelky Světlany Hrabánkové ve funkci