„Jedno z dětí, které jsou do tanečních přihlášené, je můj syn. Samozřejmě jsem chtěla, aby chodil také do tanečních a aby měl s kým tancovat,“ vysvětluje, jak přišel nápad pořádat taneční lekce.

Běžné taneční nejsou pro děti s psychickým, mentálním nebo tělesným handicapem vyhovující hned z několika důvodů, především je tam příliš mnoho lidí a učí se tam mnoho kroků v poměrně rychlém tempu.
Spolu s Petrou Vášovou se do pořádání tanečních lekcí pustilo několik jejích přátel, mezi které patřila i Iveta Kamarádová.

Společně už měly předchozí zkušenosti, když organizovaly například karnevaly, dýňování nebo kuličkování. „Oslovily jsme děti z praktických škol, Střední podnikatelskou školu Kolín, kterou navštěvují také děti s poruchami autistického spektra, a organizaci Cesta životem bez bariér,“ vyprávějí Petra Vášová a Iveta Kamarádová.

Do tanečních se přihlásilo třináct dětí, mezi nimi i tři vozíčkáři. Díky nízkému tanečníků se tančí v malých skupinkách a v pomalejším tempu. „Děti na vozíku absolvují lekce v přízemí pod vedením Vítka Piskače, ostatní dětí tancují v prvním patře pod vedením taneční mistrové Romany Podhrázské,“ vysvětlují dámy z pořadatelského týmu, které prý oba lektory našly úplnou náhodou.

Potvrzuje to i Romana Podhrázská, která má zkušenosti s prací s postiženými dětmi, protože vede cvičení. „U tancování jsem si ale nebyla jistá, zda to zvládnu. Kývla jsem na to, ale spoustu věcí jsem přehodnotila až v průběhu lekcí tak, aby se vše co nejvíce dětem přizpůsobilo,“ vysvětluje.

Děti jsou podle lektorky šikovné a mají radost z každého nového kroku, který se naučí. „Lekce jsou nabité energií, kterou snad v běžných tanečních ani nepoznáte,“ říká. Na lekcích už se děti naučily základní kroky polky, valčíku, waltzu nebo country tanců.

Do tanečních se přihlásilo více chlapců. „Postižení je více u chlapců než u dívek, takže to je přirozené,“ konstatuje Petra Vášová. Řady tanečnic však doplňují studentky gymnázií nebo vysokých škol, například Zdena Procházková a Alžběta Piklová. „S dětmi se tancuje krásně, tanec s nimi má úplně jiný náboj,“ shodují se.

Každé setkání se ovšem nenese pouze v duchu tance. „Tančí se vždy hodinu a půl, zbývající čas je věnován buď etiketě, která se koná jednou za dva týdny, nebo jsou pozváni různí hosté. Navštívil nás lektor tai-chi, flamenga nebo jsme tu měli výcvikové pejsky. Chceme, aby si děti odnesly co nejvíce zážitků,“ říká Iveta Kamarádová.

Během lekcí etikety se děti například učí, jak správně stolovat. Začínaly u nápojů a přes polévku se dostaly až k hlavnímu jídlu. „Dnes si řekneme, na čem se podává hlavní jídlo a pochutnáme si na řízku s bramborovým salátem,“ prozradily na poslední lekci organizátorky.

A jak to bude v příštím roce? „Sopranistka Jana Veberová pro nás pořádá benefiční koncert, který se uskuteční 17. prosince v Galerii Středočeského kraje. Výtěžek bude sloužit jako základ pro jedinečné taneční na příští rok,“ připomíná Petra Vášová.