V Kutné Hoře se mají vysazovat takzvané květinové louky a zelené pásy. Ve vybraných lokalitách by se měla snížit frekvence sekání. Co tomuto trendu říkáte?
Trend jako takový vnímám kladně. Problém však často nastává v chybné interpretaci či realizaci. Trávník sekaný jen několikrát do roka ještě neznamená, že se jedná o květnatou louku. Květnatá louka má úplně jiné druhové složení – jsou zde podstatně méně zastoupené traviny. Vyžaduje technologicky přesné založení a následně i management. Pouhým nesekáním parkového trávníku nevznikne atraktivní louka, ale většinou nevzhledný ruderální porost.

Zahradní architekt Tomáš Veverka.Zdroj: archiv Tomáše VeverkyOmezení sekání ale má i své odpůrce. Namítají, že ve vyšší trávě se vyskytují více klíšťata, psí výkaly a injekční stříkačky, více se množí alergeny. Myslíte si, že tomu tak je?
Velmi důležitý je výběr místa, kde je květnatá louka založena. Mělo by se jednat o prostor, kde vyšší porost nebrání provozu – dál od chodníků, laviček, dětských hřišť. V tom případě jsou i minimalizovány problémy s klíšťaty, výkaly a injekční stříkačky. Problematiku výskytu alergenů podrobně neznám. Domnívám se ale, že alergické reakce častěji způsobují traviny než ostatní byliny. To opět souvisí se správným založením a údržbou – traviny jsou pak zastoupeny málo (přibližně 20 až 30 procent).

Smíšený trvalkový záhon uprostřed kruhového objezdu v Kutné Hoře přibližně rok po výsadbě.
Ve městě chtějí vybudovat květnaté louky a zelené pásy

Jakým směrem se z vašeho pohledu vyvíjí trend v plánování zeleně v aglomeracích?
Současný trend je asi nejvíce ovlivněn výskytem delších období sucha. Je snaha vysazovat více stromů, zakládat květnaté louky, trávníky udržovat vyšší. V některých městech vznikají i takzvané dešťové zahrady, kdy dochází k omezení odtoku srážkové vody do kanalizace. Cílem je postupné vsakování co největšího množství vody do půdního profilu.

Pokud mám správné informace, podílel jste se na tvorbě velkého kruhového objezdu nedaleko Billy, myslím tedy z pohledu zahradní architektury. Byly v té době podle vás jiné požadavky na takový prvek než dnes?
Ano, středový prostor kruhového objezdu jsme projektovali i realizovali. Jednalo se o smíšený trvalkový záhon. Výsledek měl být vlastně dost podobný zmiňovaným pestrým květnatým loukám. Absolutně zde však selhala údržba. Záhon se tak během několika let vzhledově přiblížil spíše rumišti. Myslím si, že požadavky byly v podstatě stejné jako dnes – nízké náklady na údržbu. Tento typ výsadeb nevyžaduje žádnou zálivku, porost je třeba jen jednou do roka ostříhat a odstranit agresivní druhy náletových rostlin (zde především třtinu křovištní).

Městský architekt Petr Janoš s vedením Kutné Hory.
Nový městský architekt se představil veřejnosti