Osmačtyřicetiletý Eugenio Percossi je umělec původem z Říma. Říká o sobě, že v zimě hodně tvoří, jak ale začne jaro, veškerý čas věnuje péči o rostliny v zámecké zahradě. Prý se tady naklečel víc než celý Vatikán. Je velkým sběratelem jiřin a růží a teď se chystá pěstovat buráky. Velkou inspirací je pro něj Japonsko.

Už jste zase v pracovním a vaše oblíbená sezóna začíná. Jaké je jaro na zámecké zahradě?

Kdo k nám přijde hodně brzy z jara, má možnost vidět, jak se příroda probouzí. Stromy jsou většinou ještě holé, ale v časném březnu jsou tu k vidění překrásná květenství sněženek. Každý rok rozsazuji ty trsy, které jsou hustější a vím, že příští rok tu bude zase o něco větší bílý koberec. Chci, aby to tu vypadalo jako zasněžená louka a na tom pracuji už sedm, možná osm let.

Teď už ale bílou vystřídala žlutá.

Ano, je pro změnu čas narcisů, jsou všude kolem potoka a rybníků, stejně jako divoký fenykl a máky. Řekl bych ještě tak pět let a bude to podle mých představ. V dubnu pak narcisy vystřídají nádherné tulipány. Všude jsou tu různé druhy cibulovin. Je přesně doba pro ty, co jaro milují.

close Zámecká zahrada se stejně jako zámek změnila k nepoznání info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Zámecká zahrada se stejně jako zámek změnila k nepoznání

Vy jste Ital, máte tady na zahradě něco, co vám připomíná domov?

Jistě, máme tu středomořský koutek, ale na něj je ještě brzy. Pod geotextílií je schovaný banánovník, který je v létě velký a úžasný. V sezóně sem ještě dávám bobkovišeň, olivovník, fíkusy a kaktusy. Tenhle kus zahrady představuje moje kořeny, to je moje doma. Ale tyto květiny jsou pod břízou a ta pro mě představuje Českou republiku. Tedy na jednom místě je tu moje minulost i současnost.

Pěstujete i zeleninu nebo jen květiny?

Je tu i zeleninová zahrada, pěstujeme všechno od jahod po česnek. Ale naše zeleninová zahrada je současně okrasná, po vzoru francouzské zahrady. Mezi záhony je spousta kvetoucích rostlin, musí být estetická. Pořád tu něco předělávám, já si prostě musím komplikovat život.

S jedlými květinami jsem začal dřív, než to bylo v módě

Ne všechny květiny ale máte jen na ozdobu, je to tak?

Sázím si už několik let jedlé květiny. Začal jsem s tím mnohem dřív, než to začala být móda. Pamatuji si, že jsem měl někdy v devadesátých letech hosty a dělal jsem míchaný salát s různými květy a listy a oni to dávali stranou, protože se to báli jíst. Dnes už je to běžné, prodávají se jedlé kytky i v krabičkách. Ale já mám svoje, které mám rád a které používám. Třeba i fialky dávám do salátu nebo jimi zdobím dezerty. Zrovna kvetou.

Pro jaké květiny máte největší slabost?

Jsem sběratel růží a jiřin. Jiřin mám pětasedmdesát druhů, ve sklepě je místnost o velikosti asi 30 metrech čtverečních. Je plná cibulek, které půjdou za chvíli ven. V růžové zahradě mám několik odrůd růží, v řadách jsou tu bílé růže, světle růžové, tmavě růžové, oranžové, žluté.

Vy máte ovšem i svoji Life Faktory, jak říkáte skleníku.

Je to taková moje líheň pro zeleninu i okrasné kytky. Pěstuji i ty hodně netradiční, mám semínka z Holanska, Ameriky nebo třeba fazole z Tanzánie, Arašídy z Maroka. Třeba takové chryzantémy si tvaruju na kmínek tak jak to dělají v Japonsku, kde jsem se to i naučil. Je to vlastně jeden strom a má tři květy, představuje jednoduchost, krásu a estetičnost. To jsem musel okopírovat. Mám i sbírku bonsají.

close Zámecká zahrada se stejně jako zámek změnila k nepoznání info Zdroj: Deník/Jana Adamová zoom_in Zámecká zahrada se stejně jako zámek změnila k nepoznání

I ovocné stromy ve vašem sadu necháváte každé jaro upravovat po vzoru Japonska, proč?

Nevadí mi, pokud strom nemá tolik ovoce, stejně ho vosy papají víc než my. Mnohem důležitější je pro mě estetická stránka. Mít strom, který má svůj dramatický tvar, jako mají stromy v Japonsku, je pro mě stokrát důležitější než jeho plody. Zbožňuji to. Vždycky jsem chtěl ovocné stromy, které vypadají jako by je kreslily děti do deseti let, ty starší už to kreslí špatně.

Jste zámecký pán, přeci jen nemáte kousek zahrady kolem domu. To musí být hodiny a hodiny práce?

Říkají o mě, že jsem zámecký pán. Ale já všem říkám: koukněte se na mě, jsem spíš zámecký otrok. Nejsem profesionální zahradník, dělám chybu za chybou. Ta práce tady nikdy nekončí, ale miluju tyhle věci. Mohl bych si někoho najmout, aby bylo hotovo, ale ten proces toho všeho je to, co mě baví. Vše si sázím sám. Dokonce tu nepoužíváme ani žádnou chemii na plevel, na téhle zahradě jsem se při pletí naklečel víc než celý Vatikán.

Je vaše zahrada přístupná zdarma?

Za návštěvu zahrady vybíráme 100 korun. Nepomůže nám to nijak, ale jde o princip. Lidé musí chápat, že to není zadarmo. Tím, že zaplatí 100 korun mi vlastně říkají, že dělám krásnou práci. Spousta z nich bohužel pořád žije v domnění, že když je to zámek, že je úplně normální projít se zahradou zadarmo. Jenže já si ten zámek koupil a na nic z toho tady jsem nedostal ani korunu. A my v tom roce 2000 koupili v podstatě ruinu, vše jsme předělali.

Pohádkovou atmosféru renesančního zámku Třebešice neoceňjí pouze návštěvníci. Všimli si jej i filmaři. V roce 2014 si zámek zahrál ve vánoční pohádkové komedii Kdyby byly ryby.

Ukázka z filmu:

| Video: Youtube