Výskyt závažného plicního onemocnění má totiž od roku 1989 stále klesající tendenci a v počtu nemocných na sto tisíc obyvatel se již přibližujeme západoevropským zemím. V Polsku je pro srovnání počet nemocných na sto tisíc obyvatel více než dvojnásobný.
„Naše legislativa je ale nedostatečná. Odborná společnost plicních lékařů již delší dobu upozorňuje na to, že by bylo dobré chránit své hranice před vstupem tuberkulózy a ostatních nemocí,“ vyjádřil se kriticky k stávající zákonné úpravě kutnohorský plicní lékař Jiří Balý.
Podle jeho slov by cizinci, přijíždějící za prací museli předložit například rentgenové snímky plic a doklad o očkování proti TBC. Tyto normy by se potom týkaly zemí, kde je koncentrace TBC nebezpečně vysoká. „Snad bude ministerstvo reagovat alespoň na tyto poslední případy,“ dodal Balý s odkazem na poslední události ve společnosti Foxconn.
A ministerstvo zdravotnictví skutečně zareagovalo. „Právě zvažujeme podnět na zavedení případného vyšetřování imigrantů ze zemí s velkým výskytem TBC a touto problematikou se bude zabývat poradní sbor,“ zní stručná odpověď zaslaná ministerstvem.
Začalo–li ministerstvo jednat, společnost Foxconn se již musí činit. Do vstupních zdravotních prohlídek pro zaměstnance z více rizikových oblastí, byl již test na TBC zaveden. S takto otevřeným přístupem se však nedá počítat u všech společností využívajících cizí pracovní sílu a zákony stále chybí.
Zeptali jsme se Kutnohoráků, zda mají strach z tubrkulózy. zde
