Průzkum, vyvolaný poslední etapou rekonstrukce koleje a přilehlého zázemí, trval nepřetržitě rok a jeden týden a byl zřejmě nejrozsáhlejším a nejdelším archeologickým zkoumáním, které bylo v Kutné Hoře provedeno. ČTK to řekl archeolog Jan Frolík.

Odborníci podle něj získali 1039 beden s nálezy a 332 mincí, mimo jiné zlatý dukát římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Cennými nálezy jsou také keramické panenky nebo třeba kostěná manikúra.

Překvapením pro odborníky bylo objevení pravěkých nálezů řadících se k takzvané bolerázské kultuře, pojmenované podle archeologického naleziště Boleráz u Trnavy. „Bylo to velké překvapení, protože tato kultura se v Čechách téměř nevyskytovala. Její těžiště je na Slovensku," podotkl Frolík, pro nějž je záhadou, jak se nositelé této kultury dostali až na kopeček vedle později vybudované katedrály svaté Barbory.

Výzkum podle něj také poskytl jedinečný pohled do života Kutné Hory ve 14. až 16. století. „Na místě parku se v tomto období rozkládalo předměstí. Máme nálezy středověkých domů, umíme zjistit zaměstnání, kterým se zabývali obyvatelé," poznamenal architekt. Někdo se například živil výrobou předmětů z kostí a ozdobných střenek. Experti také našli pec na pálení vápna nebo prubířskou pec, v níž se tavily speciální slitiny nebo zřejmě i stříbro. „Všechno to čeká na vyhodnocení. Je před námi několik let na zpracování, vyhodnocení a zpřístupnění těch krásných nálezů pro veřejnost," dodal archeolog.

Pozůstatky předměstí zůstaly po příchodu jezuitů bez většího narušení zakonzervovány pod vrstvami jezuitských zahradních úprav a zpevněnými plochami mladších kasáren. Výzkum se soustředil na výkopy a terénní úpravy v zahradách, které nyní dostávají novou podobu. Původně měly být otevřeny v září, archeologický výzkum ale podle architekta Jiřího Krejčíka termín posunul, s největší pravděpodobností na jaro příštího roku.

Bývalý hejtman David Rath (dříve ČSSD), který je vazebně stíhán kvůli přijetí úplatku, prosazoval revitalizaci zahrad ve velkém stylu, počítal například se zpívající fontánou. Nakonec ale zvítězil střízlivější pohled. „Po vyhodnocení ekonomické náročnosti se od tohoto záměru ustoupilo, ale zůstává ta koncepce, která byla úplně původně, to znamená přírodní amfiteátr doplněný vodní plochou, která cirkuluje," nastínil Krejčík. Nadále se počítá i s vodními schody ústícími ke střednímu křídlu Jezuitské koleje a dvěma pítky – u jízdárny a u rozcestí uprostřed areálu.

Zpívající fontána, která by byla srovnatelná s Křižíkovou fontánou v Praze, by projekt výrazně prodražila. Bez ní by měly náklady činit zhruba 95 milionů korun.