Zaměřoval se na emocionální rozpoložení žáků a na jejich fyzické a psychické zdraví, které tvoří součást takzvaného wellbeingu, tedy životní pohody dětí. Ta je pro jejich efektivní učení a zdravý vývoj zásadní. Výsledky šetření ukazují, že s nějakou formou depresivity nebo úzkosti se potýká každé čtrnácté dítě. Výstupy jsou anonymní, zapojené školy ale s nimi můžou dál pracovat.

„V rámci Eduzměny věříme, že je důležité rozvíjet vztahy a bezpečné prostředí, ve kterém se učení odehrává. S tím souvisí jak stav žáků, tak samozřejmě i pracovníků ve škole. Vzhledem k tomu, že pandemie významným způsobem zasáhla do životů všech a víme, že psychologové začali hlásit nárůst problémů, zajímalo nás, v jakém stavu se žáci vrací do škol po tak dlouhé době. A zároveň jsme věděli, že v Česku se žádná data o wellbeingu žáků nezjišťují. Proto jsme iniciovali toto šetření,“ vysvětlil ředitel Eduzměny Zdeněk Slejška.

Otázky dostalo na 2000 žáků z 34 základních a středních škol nejen z Kutnohorska, kde Eduzměna v rámci svého pilotního projektu mění vzdělávání k lepšímu. Nejvíc dotazníků vyplnili žáci pátých a šestých tříd základních škol.

„V zahraničí je běžné, že se takovéto screeningy dělají. Plošnější mapování toho, jak se děti cítí, umožňují sledovat téma jako takové včetně analýzy jeho dílčích prvků. Vedle toho, že samotná data jsou velmi cenná, je tu ještě několik benefitů: Mohou pomoci problémy detekovat dříve. Učitelé často mívají pocit, že vědí, které děti mají jaké problémy, vždy to tak ale nemusí být a anonymní prostředí dotazníku může pomoci zachytit ty děti, u kterých problémy nejsou (zatím) tolik vidět. Data také mohou napomoci vnímat problém jako reálný a dovést školy k reálné podpoře žáků,“ uvedla Magdaléna Klimešová z výzkumného týmu Schola Empirica.

Z veletrhu učebních a studijních oborů v Kulturním domě Lorec v Kutné Hoře.
OBRAZEM: Veletrh učebních a studijních oborů v Lorci. Žáci měli z čeho vybírat

Největší pozornost podle výsledků šetření potřebují děti, u kterých se často projevují známé symptomy depresivity i úzkostnosti. Takové symptomy zmínilo 3,76 procenta, tedy 65 žáků z celkových 1730, kteří tuto část dotazníku vyplnili. Častý výskyt „pouze“ symptomů úzkostnosti uvedlo dalších 27 dětí a u dalších 31 žáků vyplněné údaje svědčí o častém výskytu “pouze” symptomů depresivity.

Z té části dotazníku, která měřila, jak děti samy hodnotí svou duševní pohodu, vyplývá, že by si pozornost psychologů pravděpodobně zasloužilo 81 dětí. Vykázaly totiž nízkou míru pozitivního emočního stavu i nízkého pozitivního náhledu na život.

Na Kutnohorsku pomáhají týmy duševního zdraví

Každá zapojená škola dostane individualizovanou zprávu, v rámci které získá „obrázek“ o tom, jak šetření dopadlo a jak si stojí v porovnání s dalšími sledovanými školami. Uvidí i to, jaká je situace u nich, případně kde by mohl být problém. Kvůli zajištění anonymity jim ale výzkumníci dají jen informaci, v jakém ročníku se děti, které by potřebovaly pozornost psychologů, nacházejí. Další postup je pak v režii školy. „Následně si musí udělat zaměřenější screening na svojí škole,“ řekla Magdaléna Klimešová z výzkumného týmu Schola Empirica.

To je běžný postup i v zahraničí. Screening, který teď v Česku proběhl, nemá sloužit k určení toho, které dítě má úzkost nebo depresi, ale je důležitým preventivním a výzkumným nástrojem. „Protože Eduzměna v návaznosti na toto šetření poskytuje na Kutnohorsku podporu mobilního týmu duševního zdraví, což je v Česku unikátní model,“ doplnila Klimešová. 

Z dožínkové slavnosti a pečení chleba v Ekocentru Divočina v Malešově.
OBRAZEM: Projekt Život chleba slavnostně završila dožínková slavnost v Malešově

Dva mobilní týmy duševního zdraví začaly ve spolupráci s Eduzměnou a díky podpoře Norských fondů na Kutnohorsku působit v červenci 2021. Poskytují psychosociální podporu tam, kde je potřeba. V týmu je dětský psychiatr, klinický psycholog a psychologové s praxí ve školství, speciální pedagogové, sociální pracovníci i specializované zdravotní sestry. Pomůžou tak včas předejít rozvoji psychických onemocnění a podpoří školy při vzdělávání dětí s psychickými problémy, náročným chováním a speciálními vzdělávacími potřebami.

„Naše zkušenosti nám ukazují, že v každé třídě je jedno dítě, které trpí nějakou depresivitou nebo úzkostí. Výsledky vyplývající z tohoto šetření to potvrzují, což znamená, že je to zřejmě bude určitý průměr. Nevíme, jestli je to dopad pandemie, nebo jestli je to obecně ve složení těch dětí, ale za mě je to velké číslo,“ vysvětlila ředitelka základní školy ve Zruči nad Sázavou Ivana Stará.

„Jsem hrozně ráda, že naše děti v tom dotazníku byly. Že jsme díky tomu už začali pracovat s učiteli, to znamená měli jsme setkání na téma wellbeing. A myslím si, že to je jedno z velkých témat, které se musí letos řešit, aby se to všechno v tom školství posunulo, protože jakmile nejste dobře naladěni, tak nemůžete mít žádný posun v čemkoliv, natož ve vzdělávání,“ dodala.