Přednáška, zahájená starostou spolku doktorem Filipem Velímským, nejen pro členy a příznivce spolku, ale tradičně pro širokou veřejnost, se tématicky vrátila k loňskému výročí Martina Luthera. Filozof a teolog David Bartoň vystudoval Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy, poté studoval v zahraničí. Pracuje jako učitel, je redaktorem prestižního časopisu Přítomnost, u jehož zrodu stál Tomáš G. Masaryk a Ferdinand Peroutka.

Přednášející si nevybral lehké téma. Na historii a současnost se podíval prizmatem teologa a to ještě nekonformního. Kriticky zhodnotil výklad dějin různými badateli a historiky, kteří ale ignorují křesťanský úhel pohledu. „Středověký člověk nebyl jako my, měl jiné uvažování, odlišné myšlení a nemůžeme tedy jeho činy a chování posuzovat dnešníma očima.“ A co si myslí o křesťanství v naší dnešní společnosti? „Česká veřejnost si z takzvaného křesťanského dědictví uchovala jen neškodné napomínání ke slušnosti a nacionálně upravený křesťanský folklór. Zachovali jsme to, co je naše a vyloučili to, co je univerzálně křesťanské.“ Ale dále optimisticky dodává: „Říká se, že jsme nejateističtější národ. Ale není to pravda. Křesťanskými zásadami se řídíme, aniž bychom si to uvědomovali.“

Přednáška Bartoně byla přijata kladně, vždyť i s diskuzí trvala téměř dvě hodiny, což je rekord. Je ale také pravdou, že u některých posluchačů vzbudila kontroverzi až kritiku. Kritický pohled na díla renomovaných českých historiků v kombinaci s teologickým viděním světa, vyvolal řadu dotazů z publika. A to byl záměr přednášejícího. Vzbudit zájem, změnit myšlení, vylézt z ulity. Jednatelka spolku doktorka Drahomíra Nováka kritiku mírnila: „Pan magistr je tak trochu provokatér, ale v dobrém!“

Bartoň odpověděl na všechny dotazy, včetně těch kritických. Vysvětlil význam řeckého slova „metanoia“, tedy duchovní proměna, návrat ke kořenům. „Přijmout skutečnost, nebo-li všechno, co se člověku stává, je k jeho prospěchu,“ ukončil přednášku David Bartoň.