Co mají ale s tradiční jógou společné, je hluboké jógové dýchání. „Hlavní myšlenkou je smát se bez důvodu,“ vysvětluje lektorka. Tělo člověka totiž není schopné rozeznat, zda je smích spontánní, nebo simulovaný.

„Stačí, když se sami jen tak usmějete. Zapojíte tak ty správné svaly, a díky tomu se vám po chvilce začnou vyplavovat endorfiny,“ popisuje. Simulovaný smích se pak za chvíli může změnit v přirozený.

„Přišla jsem, protože žiju sama. Člověk pak nedostává tolik podnětů k rozesmání. Očekávám, že mě jóga přiměje se zasmát,“ svěřila se jedna účastnice setkání. A její očekávání se naplnilo. Odnesla si i několik cviků, které může praktikovat sama doma, a to nejlépe před zrcadlem.

Lektorka Kateřina Frodlová v Čáslavi seznamovala s jógou smíchu.

Efektivnější je ale skupinové „cvičení“. Smích je totiž nakažlivý. „Důležitý je oční kontakt, odbourání zábran a studu. V tuto chvíli se pak člověk naplno rozesměje,“ zdůraznila lektorka.

To si účastnice na vlastní kůži vyzkoušely, projevit musely dětskou hravost. Řada cviků je totiž založena na pantomimě a herectví.

Tento druh jógy je vhodný pro každého. Zlepšuje náladu, odbourává stres a lidem, kteří se nachází v těžké životní situaci, pomáhá ji lépe zvládnout. „Kontraindikací jógy smíchu je nestabilní hypertenze. Smích je totiž fyzický výkon,“ připomněla.

Jóga smíchu není nikterak starou disciplínou. Svůj původ má v Bombaji, kde byl v roce 1995 založen první klub smíchu. Lidé se v něm scházeli, aby se společně zasmáli. Nejdříve nejrůznějším vtipům, které ovšem vyčerpali, a tak začali hledat jinou cestu, až vznikly smíchocviky. Dnes jsou kluby smíchu ve více jak sto zemích světa.